Výsledky nové studie: Měli bychom se začít bát umělých sladidel?

Již od té doby, co se v polovině minulého století začaly prodávat nápoje s umělými sladidly, jsou umělá sladidla jako je aspartam, stévie, sacharin nebo sukralóza často předmětem diskuze o jejich bezpečnosti. Navzdory tomu stále oficiální organizace označují schválená umělá sladidla jako bezpečná. Například evropská oficiální organizace EFSA důkladně posuzuje jejich zdravotní bezpečnost předtím, než mohou být použita v potravinářství a stanovuje také jejich přijatelné denní dávky (ADI), které je při běžné stravě velmi těžké překročit.1,2

 

„Hodnota ADI udává množství potravinového aditiva, které může být denně zkonzumováno, aniž by představovalo riziko pro zdraví konzumenta. Jinými slovy je to množství aditiva, které při přijímání potravou v průběhu celého života nezpůsobí jakékoliv zdravotní újmy.“3

 

Umělým sladidlům jsme se již několikrát věnovali v našich předchozích článcích, nicméně v poslední době vyšla nová studie, která bezpečnost umělých sladidel opět zpochybňuje. Měli bychom se tedy začít obávat? Je tato studie hřebíčkem do rakve umělých sladidel nebo je to celé jinak? Pojďme se na tuto studii blíže podívat.

 

UMĚLÁ SLADIDLA A JEJICH VLIV NA MIKROBIOM

 

Zmíněná studie vyšla začátkem září (2022) v časopise Cell a zabývala se vlivem umělých sladidel na naše střevní bakterie a zprostředkovaně i na hladinu krevního cukru.4 Tato RCT studie se dívala konkrétně na čtyři umělá sladidla – sacharin, sukralózu, aspartam a stévii, které podávala zdravým lidem po dobu 14 dní v dávkách nižších než je horní hranice přijatelné denní dávky (ADI). Celkem 120 participantů ve studii bylo rozděleno do 6 skupin po 20 lidech. Čtyři skupiny konzumovaly konkrétní umělé sladidlo, zatímco kontrolní skupina namísto umělého sladila dostávala sáčky s glukózou (5. skupina) nebo nedostávala nic (6. skupina).

 

V průběhu dvou týdnů studie participanti podstoupili také každé ráno v domácích podmínkách OGTT test, který se používá k diagnostice určitých forem diabetu a slouží k měření glykemické křivky po podání roztoku 75 g glukózy. Výzkumníci také participantům analyzovali jejich mikrobiom pomocí orálních vzorků a jejich stolice. Dále také měřili některé krevní parametry.

 

Po dvou týdnech studie výzkumníci zjistili, že lidé, kteří pravidelně každý den přijímali sacharin nebo sukralózu měli při OGTT prudší nárůst glykémie v porovnání s ostatními sladidly a kontrolními skupinami.

 

Dále také výzkumníci provedli transplantaci mikrobiomu, který „přenesli“ z účastníků studie do myší, které se používají ve výzkumu a jsou bez osídlení bakteriemi (tzv. germ free mice). U myší, které dostaly bakterie od účastníků studie, kteří nejvíce reagovali na příjem sladidel (glykémie jim nejvíce vystřelila při OGTT), došlo také k podobným reakcím na příjem glukózy, respektive k porušení glukózové tolerance. Studie také u všech čtyř skupin, které přijímaly umělá sladidla, zjistila, že došlo ke změnám mikrobiomu a zároveň i ke změně metabolických produktů těchto bakterií.

 

blank

 

Znamená to tedy to, že bychom konečně měli definitivní důkazy o tom, že by umělá sladidla poškozovala náš mikrobiom, zhoršovala glukózovou toleranci a jejich pravidelný příjem vedl k poškození zdraví? Neznamená. I když nová studie od Sueze a kolektivu z letošního roku má mnohem lepší design, než jeho hojně citovaná původní studie z roku 2014, stále je zde spousta limitací a neznámých.5

 

 

LIMITACE STUDIE

 

Mezi hlavní limitace studie patří způsob provedení orálního glukózového tolerančního testu (OGTT) v domácích podmínkách bez odborné supervize. Tato skutečnost, že laici prováděli v domácích podmínkách test, který je standardizován a musíte při něm dodržet shodné podmínky, aby data byla validní, může být potenciálním problémem, který může zkreslit výsledky studie. Co když někteří participanti nepodstoupili test nalačno? Co když v průběhu testu jedli zároveň snídani? Vydrželi být kompletně v klidu po celou dobu trvání OGTT testu? Možná k ničemu z výše nedošlo a všichni participanti ve studii byli naprosto vzorní, ale my to bohužel nemůžeme vědět jistě, protože OGTT probíhal bez odborného dohledu.

 

Dalším problémem je délka studie. 14 dní není totiž mnoho. Byly detekované změny mikrobiomu a glykemické odpovědi pouze přechodné nebo trvaly déle? Bude to mít nějaký negativní efekt na zdraví z dlouhodobého hlediska? Bohužel to nevíme. Častým argumentem odpůrců umělých sladidel je tvrzení, že studie, které zjistily, že sladidla jsou bezpečná při dodržení ADI dávek, trvaly krátkou dobu. Většina těchto studií trvala ale déle než 14 dní! Nyní se odpůrci umělých sladidel chytají této jedné studie a zdá se, že jim krátká délka studie již nevadí.

 

Mezi zřejmě největší limitaci studie patří fakt, že do studie byli vybráni pouze lidé, kteří nebyli nikdy vystaveni umělým sladidlům. Jinak řečeno všichni participanti se před studií umělým sladidlům vyhýbali. Do studie se hlásilo 1375 dobrovolníků, kteří tvrdili, že sladidla nekonzumují, ale po úvodním šetřením bylo přes 90 % z nich vyřazeno díky tomu, že je ve skutečnosti konzumují, ale pouze o tom neví. 120 participantů, kteří byli zařazeni do studie, si tedy pravděpodobně dávalo velký pozor na to, aby v jejich jídelníčků nebyla vůbec žádná umělá sladidla. Nabízí se zde velmi prosté vysvětlení, proč tomu tak bylo –  tito lidé se jim vyhýbali, protože věřili tomu, že jsou zdraví škodlivá! Tohle je tedy zásadní limitace, která může zkreslit výsledky celé studie. Naše psychika je totiž velmi silná a pokud věříme, že je pro nás něco špatně, můžeme na konzumaci reagovat negativně i když daná látka/nutrient pro nás ve skutečnosti špatný není (označuje se to jako nocebo efekt).6 Chuť umělých sladidel ve studii totiž nejde zaslepit a lidé ve studii tak samozřejmě věděli, jestli přijímají glukózu nebo pytlíček s umělým sladidlem. Co když se jim vždy po konzumaci umělého sladidla a nocebo efektu zvýšily hladiny katecholaminů a kortizolu díky stresové reakci? Katecholaminy a kortizol poté mohly ovlivnit jejich glykemickou odpověď při OGTT a zkreslit tak výsledky. Tomu by nasvědčoval i fakt, že se mezi jednotlivými participanty lišili jejich individuální reakce a někteří z nich na příjem sladidel téměř nereagovali („bottom responders“). Mohlo to být dáno i rozdílnou senzitivitou k nocebo efektu?

 

 

ZÁVĚR

 

Ačkoliv konečně vyšla RCT studie s lepším designem na téma umělých sladidel a mikrobiomu, která má dostatečný počet participantů, používá fyziologické dávky umělých sladidel, stále zde máme spoustu neznámých. I když v poslední době přibývá důkazů, že umělá sladidla v našem těle nejsou úplně inertní, stále nemáme data o tom, že by poškozovala náš mikrobiom (změna ≠ poškození) a zhoršovala glukózovou toleranci nebo jinak poškozovala naše zdraví.7,8 Nicméně stejně jako na všech našich vzdělávacích akcích doporučujeme dodržovat princip předběžné opatrnosti a k pití volit raději vodu nebo kvalitní kávu a čaj. Stále však platí, že pokud si jednou za čas dáme nápoj nebo potravinu s umělým sladidlem, nestane se vůbec nic. Naopak v některých specifických případech mohou mít umělá sladidla dokonce i několik benefitů – nezpůsobují např. zubní kaz a pokud jimi nahradíte sladké nápoje s obsahem jednoduchých sacharidů, snížíte tím svůj příjem energie a obvykle začnete hubnout a zlepší se také váš kardiometabolický profil.9

 

Pro naprostou většinu lidí tedy platí:

voda > nápoje s umělými sladidly > nápoje s cukrem

 

Zdroje:

  1. https://www.nhs.uk/live-well/eat-well/food-types/are-sweeteners-safe/
  2. https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/nutrition-and-healthy-eating/in-depth/artificial-sweeteners/art-20046936
  3. https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/bezpecnost-potravin/hodnoceni-bezpecnosti-aditiv-v-evropske.html
  4. SUEZ, Jotham, et al. Personalized microbiome-driven effects of non-nutritive sweeteners on human glucose tolerance. Cell, 2022, 185.18: 3307-3328. e19.
  5. SUEZ, Jotham, et al. Artificial sweeteners induce glucose intolerance by altering the gut microbiota. Nature, 2014, 514.7521: 181-186.
  6. COLLOCA, Luana; MILLER, Franklin G. The nocebo effect and its relevance for clinical practice. Psychosomatic medicine, 2011, 73.7: 598.
  7. LOBACH, Alexandra R.; ROBERTS, Ashley; ROWLAND, Ian R. Assessing the in vivo data on low/no-calorie sweeteners and the gut microbiota. Food and Chemical Toxicology, 2019, 124: 385-399.
  8. AHMAD, Samar Y.; FRIEL, James; MACKAY, Dylan. The effects of non-nutritive artificial sweeteners, aspartame and sucralose, on the gut microbiome in healthy adults: secondary outcomes of a randomized double-blinded crossover clinical trial. Nutrients, 2020, 12.11: 3408.
  9. MCGLYNN, Néma D., et al. Association of Low-and No-Calorie Sweetened Beverages as a Replacement for Sugar-Sweetened Beverages With Body Weight and Cardiometabolic Risk: A Systematic Review and Meta-analysis. JAMA network open, 2022, 5.3: e222092-e222092.


Dárkové poukazy

TIP na dárek pro Vaše blízké a kamarády!

Dárkový poukaz může být během pár kliků Váš
► objednejte a máte jej ihned ve svém e-mailu.

blank