Zvyšuje přerušované hladovění riziko srdečních onemocnění o závratných 91 %?

Pokud jste z informací o výživě, které kolují v mediálním prostoru, zmatení a nevíte, čemu/komu máte věřit, vůbec se vám nedivíme. V našem posledním článku jsme reagovali na další případ nešťastné démonizace umělých sladidel a v nedávné době jste se zase mohli na sociálních sítích a v populárních lifestylových magazínech setkat s bulvárními titulky typu „Vynecháváš snídaně a provozuješ půsty? Po tomhle možná přestaneš“ anebo „Přerušovaný půst může zvýšit riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 91 %“. O přerušovaných půstech jsme psali již v minulosti, měli bychom se ale nyní začít bát zvýšeného rizika srdečních onemocnění? Pojďme se na to podívat blíže!

 

 

„PODLE NOVÉ STUDIE PŘERUŠOVANÉ HLADOVĚNÍ ZVYŠUJE RIZIKO KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ O NEUVĚŘITELNÝCH 91 PROCENT.“

 

 

Tyto výroky mají základ v nové „studii“, která údajně tvrdí, že půsty anebo vynechání snídaně je pro naše zdraví rizikové. Konkrétně autoři v této studii zjistili, že stravování se v 8 hodinovém okně je spojeno s o 91 % vyšším rizikem úmrtí na srdeční onemocnění v porovnání s lidmi, kteří jedí obvyklým způsobem v rámci 12-16 hodin za den.

 

Jako první nešťastnou věc vnímáme fakt, že výsledky této studie zatím ještě nejsou publikované, ale jedná se pouze o abstrakt a plakát ke konferenci Americké kardiologické asociace (AHA). Tato studie tedy neprošla důkladným posouzením metodologie a statistických metod (proces peer review), respektive klasickým recenzním řízením jako ostatní již publikované studie. Dále neznáme samozřejmě ani další podrobnosti, přesnou metodologii a použité metody v dané studii, protože není dostupný celý text studie.

 

 

Z dostupných informací je však již nyní patrné, že opravdu závratné zvýšení rizika úmrtí na srdeční onemocnění je pravděpodobně způsobeno nižší kvalitou použitých metod ve studii a zkresleními, které jsou typické pro tento typ studií.

 

 

 

 

MOŽNÁ ZKRESLENÍ A LIMITACE:

 

 

1. Zásadní zkreslení výsledků studie může nastat při použití dotazníkových šetření, ve kterých se účastníků studie pouze výzkumníci doptávají na to, co v minulosti konzumovali a na frekvenci konzumace určitých potravin. Pamatujete si, co jste měli před týdnem k obědu? V literatuře sami vědci a výzkumníci na vysoké riziko zkreslení a na limitace těchto šetření sami upozorňují. Tento typ zkreslení je dokonce pojmenován a označuje se jako „recall bias“.1 Ve zmíněné studii navíc předpoklad, že se lidé stravují v rámci 8 hodinového okna každý den po dobu několika let, byl založen pouze na sledování jejich 2 denního záznamu jídelníčku!

 

 

2. Další možnou limitací výsledků může být to, že se jedná o epidemiologickou studii, která nedokazuje kauzalitu, ale pouze korelaci. Jinými slovy tato studie pouze ukázala, že riziko srdečních onemocnění je zvýšené u osob, které se stravují jen 8 hodin denně. Nutně to ale nemusí znamenat, že za zvýšení rizika může samo o sobě omezení času ke konzumaci jídla. Možným vysvětlením může být tzv. reverzní kauzalita. Co když lidé, kteří se takto stravují, nemají jen čas na jídlo, vynechávají snídani a obecně se stravují hůře v porovnání s lidmi, kteří snídají a mají pravidelný režim? Co když tito lidé, kteří vynechají snídani, přijdou večer domů z práce a díky jejich nepravidelnému režimu „vybílí“ ledničku? Něco podobného dokázaly i starší studie: Lidé, kteří vynechávají jídla za den včetně snídaně, mají obecně horší stravovací návyky a kvalitu stravy, což souvisí s vyšším rizikem srdečních onemocnění a celkové úmrtnosti.2,3,4

 

 

3. I když jsou výsledky této studie dávány v médiích často do kontextu s dnes populárními půsty nebo přerušovaným hladověním, nemusí to nutně znamenat, že lidé ve studii, kteří se stravovali pouze v rámci 8 hodinového okna, byli vyznavači těchto typů stravování. Data ze studie totiž byly převzaty ze známé kohortové studie NHANES, která sledovala skupinu osob mezi roky 2003-2018, avšak trend přerušovaného hladovění začal být populární až někdy od roku 2010. Je tedy velmi pravděpodobné, že lidé ve studii vůbec žádné přerušované hladovění nebo půsty vědomě nedrželi, ale jen jejich strava nebyla pravidelná a neměli žádný pevný režim. Proti těmto výsledkům ohledně vyššího rizika srdečních onemocnění také hovoří RCT studie, které jsou mnohem lépe kontrolované a ve kterých vědci sledovali vliv přerušovaného hladovění (IF) na úpravu kardiometabolických rizik. Tyto studie na lidech naopak demonstrovaly, že IF může být jedním ze způsobů, jak snížit kalorický příjem a redukovat riziko srdečních onemocnění.5,6 Nicméně ani IF nemusí být vhodné pro každého a není podle dostupných důkazů nijak nadřazené kontinuální kalorické restrikci, kdy například pouze lidé sníží porce jídel.

 

 

 

ZÁVĚR

 

Z těchto důvodů a dle zatím dostupných informací tedy zůstáváme k výsledkům této studie skeptičtí. Pro další informace a detaily si budeme muset počkat na to, až studie projde recenzním řízením a bude publikována v odborném vědeckém časopise. Je tedy velmi nešťastné provádět jakékoliv závěry pouze z dostupného abstraktu ke konferenci.

 

I když přerušované hladovění a obecně i půsty vám velmi pravděpodobně riziko srdečních onemocnění sami o sobě nezvýší a někomu může tento výživový styl vyhovovat a může být pro něj dlouhodobě udržitelný, určitě se nejedná o žádné zázračné řešení, které by bylo vhodné pro každého. Ukazuje se totiž, že především delší hladovění s sebou přináší i některá rizika, která potom mohou být více vyjádřena u specifických skupin obyvatel (senioři, sportovci, adolescentní dívky apod.). Zdá se také, že primárním mechanismem, který může za (zdravotní) benefity hladovění je právě úbytek hmotnosti, respektive redukce nadbytečné tukové tkáně. Nicméně pro úspěšné hubnutí a zlepšení zdraví existuje více cest.

 

Pokud vás toto téma zajímá více, nezapomeňte se podívat i na epizodu IMV podcastu, kde téma přerušovaného hladovění a půstů probíráme.

 

https://www.youtube.com/watch?v=O2ojyIv_Epc



blank

Rádi Vás přivítáme v našich
nutričních poradnách.

Moderní individuální nutriční poradenství na základě vědecky podložených postupů od vysokoškolsky vzdělaných profesionálů ve výživě. Bez extrémů a „zázračných” produktů k dlouhodobě udržitelným výsledkům!

Najdete nás:
Praha | Brno | Online

blank
blank