Je inzulínový model obezity nadřazený CICO modelu?

Dnes si probereme ještě více odbornější příspěvek než obvykle 📚🏛️. Začátkem minulého týdne zveřejnil americký časopis JAMA studii, ve které autoři upozaďují platný CICO model obezity (z anglického Calories-In, Calories-Out) a současnou epidemii obezity přičítají především inzulínu, resp. rafinovaným sacharidům (zvláště těm jednoduchým s vysokým glykemickým indexem), které jsou podle nich PRIMÁRNÍ PŘÍČINOU obezity. Tento model označují jako CIM (z anglického The Carbohydrate-Insulin Model of Obesity). Naštěstí ve stejný den vyšel odborný komentář doktora Kevina Halla, který uvádí výsledky této studie na pravou míru📘🤔. Protože původní CIM studii sdílela i řada lidí na českém internetu, přinášíme Vám volný překlad, který hlavní teze původní studie uvádí na pravou míru:

 

Autoři CIM studie označují příjem sacharidů a následnou zvýšenou hladinu inzulínu jako hlavní příčinu obezity. Zvýšený inzulín podle nich “uvězní” živiny uvnitř tukových buněk, sníží koncentraci živin cirkulujících v krvi a tím sníží dostupnost živin pro ostatní tkáně v organismu. Tato snížená koncentrace živin podle nich vede k adaptivnímu zvýšení příjmu energie, snížení výdeje energie, nárůstu hmotnosti a k obezitě.

Obézní lidé mají ve skutečnosti naopak normální anebo dokonce zvýšenou koncentraci živin v krvi z důvodu vyššího uvolňování volných mastných kyselin a glycerolu tukovou tkání. Mají také často vyšší hladinu glykémie z důvodu nižší inzulinové senzitivity buněk.

Pokud by byl CIM model hlavní příčinou obezity, nízkosacharidové diety by nutně vedly k vyššímu úbytku tuku a hmotnosti než nízkotučné diety. Nic takového ale nebylo nikdy prokázané, protože drtivá většina RCT studií, které porovnávaly IZOKALORICKÉ low-carb a low-fat diety obsahující STEJNÉ MNOŽSTVÍ PROTEINŮ, nedošla k statisticky významným rozdílům z pohledu úbytku tuku anebo hmotnosti.

 

Autoři CIM studie dávají do souvislosti vyšší pocit hladu po jídle při příjmu sacharidů s vysokým glykemickým indexem.

Diety, které se razantně liší v glykemickém indexu obsažených potravin, nevedou automaticky k odlišnému pocitu hladu, případně pocitu sytosti. GI je totiž velice variabilní a u různých lidí závisí na mnoha faktorech (střevním mikrobiomu, kombinace potravin, konzistence jídla atd.). Např. konzumace bílé rýže (GI = 96) v kombinaci s masem, zeleninou a olejem má GI = 50. Pocit hladu tedy automaticky nesouvisí pouze s GI konzumovaných potravin.

Ačkoliv se rafinované sacharidy a inzulín MOHOU PODÍLET na mechanismu vzniku obezity, NEJSOU HLAVNÍ PŘÍČINOU. Obezita je etiologicky VELMI komplexní problém a na jejím vzniku se podílí metabolické, genetické, hormonální, behaviorální, psychologické a další faktory. Nejde tedy v žádném případě říci, že hlavním viníkem obezity jsou sacharidy a inzulín. Např. v USA se od roku 2000 neustále snižuje množství zkonzumovaného cukru a přitom výskyt obezity se i nadále zvyšuje, jak ukazuje úvodní fotografie. Stále tedy platí, že ve smyslu úbytku hmotnosti nejsou nízkosacharidové diety nadřazené těm s nízkým příjmem tuku a ve finále bude rozhodující právě kalorický deficit, dostatek bílkovin a mikronutrientů, individuální preference a hlavně dlouhodobá udržitelnost dané diety pro životní styl každého člověka.

 



Nedávno proběhl již 3. ročník
Mezinárodní konference Moderní Výživy!

Pořiďte si přístup ke kompletnímu záznamu konference (po neomezenou dobu).
Čeká Vás bohatý program v podání 8 řečníků ze 4 zemí.

blank

Hlavním cílem konference je přinést vědecky podložené informace o výživě od odborníků srozumitelnou formou pro širokou veřejnost. Na konferenci se za jeden den dozvíte evidence-based informace z různých oblastí výživy od špičkových odborníků z ČR, ze Slovenska, Irska i USA, které najednou nikde jinde neuslyšíte!