Je inzulínový model obezity nadřazený CICO modelu?

Dnes si probereme ještě více odbornější příspěvek než obvykle 📚🏛️. Začátkem minulého týdne zveřejnil americký časopis JAMA studii, ve které autoři upozaďují platný CICO model obezity (z anglického Calories-In, Calories-Out) a současnou epidemii obezity přičítají především inzulínu, resp. rafinovaným sacharidům (zvláště těm jednoduchým s vysokým glykemickým indexem), které jsou podle nich PRIMÁRNÍ PŘÍČINOU obezity. Tento model označují jako CIM (z anglického The Carbohydrate-Insulin Model of Obesity). Naštěstí ve stejný den vyšel odborný komentář doktora Kevina Halla, který uvádí výsledky této studie na pravou míru📘🤔. Protože původní CIM studii sdílela i řada lidí na českém internetu, přinášíme Vám volný překlad, který hlavní teze původní studie uvádí na pravou míru:

 

Autoři CIM studie označují příjem sacharidů a následnou zvýšenou hladinu inzulínu jako hlavní příčinu obezity. Zvýšený inzulín podle nich “uvězní” živiny uvnitř tukových buněk, sníží koncentraci živin cirkulujících v krvi a tím sníží dostupnost živin pro ostatní tkáně v organismu. Tato snížená koncentrace živin podle nich vede k adaptivnímu zvýšení příjmu energie, snížení výdeje energie, nárůstu hmotnosti a k obezitě.

Obézní lidé mají ve skutečnosti naopak normální anebo dokonce zvýšenou koncentraci živin v krvi z důvodu vyššího uvolňování volných mastných kyselin a glycerolu tukovou tkání. Mají také často vyšší hladinu glykémie z důvodu nižší inzulinové senzitivity buněk.

Pokud by byl CIM model hlavní příčinou obezity, nízkosacharidové diety by nutně vedly k vyššímu úbytku tuku a hmotnosti než nízkotučné diety. Nic takového ale nebylo nikdy prokázané, protože drtivá většina RCT studií, které porovnávaly IZOKALORICKÉ low-carb a low-fat diety obsahující STEJNÉ MNOŽSTVÍ PROTEINŮ, nedošla k statisticky významným rozdílům z pohledu úbytku tuku anebo hmotnosti.

 

Autoři CIM studie dávají do souvislosti vyšší pocit hladu po jídle při příjmu sacharidů s vysokým glykemickým indexem.

Diety, které se razantně liší v glykemickém indexu obsažených potravin, nevedou automaticky k odlišnému pocitu hladu, případně pocitu sytosti. GI je totiž velice variabilní a u různých lidí závisí na mnoha faktorech (střevním mikrobiomu, kombinace potravin, konzistence jídla atd.). Např. konzumace bílé rýže (GI = 96) v kombinaci s masem, zeleninou a olejem má GI = 50. Pocit hladu tedy automaticky nesouvisí pouze s GI konzumovaných potravin.

Ačkoliv se rafinované sacharidy a inzulín MOHOU PODÍLET na mechanismu vzniku obezity, NEJSOU HLAVNÍ PŘÍČINOU. Obezita je etiologicky VELMI komplexní problém a na jejím vzniku se podílí metabolické, genetické, hormonální, behaviorální, psychologické a další faktory. Nejde tedy v žádném případě říci, že hlavním viníkem obezity jsou sacharidy a inzulín. Např. v USA se od roku 2000 neustále snižuje množství zkonzumovaného cukru a přitom výskyt obezity se i nadále zvyšuje, jak ukazuje úvodní fotografie. Stále tedy platí, že ve smyslu úbytku hmotnosti nejsou nízkosacharidové diety nadřazené těm s nízkým příjmem tuku a ve finále bude rozhodující právě kalorický deficit, dostatek bílkovin a mikronutrientů, individuální preference a hlavně dlouhodobá udržitelnost dané diety pro životní styl každého člověka.

 



blank

Rádi Vás přivítáme v našich
nutričních poradnách.

Moderní individuální nutriční poradenství na základě vědecky podložených postupů od vysokoškolsky vzdělaných profesionálů ve výživě. Bez extrémů a „zázračných” produktů k dlouhodobě udržitelným výsledkům!

Najdete nás:
Praha | Brno | Online

blank
blank