Největší studie o benefitech kojení pro matky

Všichni již určitě víme, že kojení je pro naše děti velmi zdravé a mělo by být primární volbou pro každou matku, která je schopna produkovat dostatek mléka a u níž kojení neohrozí její zdraví. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je právě kojení nejvíce efektivní metodou pro zajištění zdraví a přežití nově narozeného dítěte. Mateřské mléko je bezpečné, čisté a navíc obsahuje velkou spoustu nutrientů a dalších benefitních látek – např. protilátek, které dítě chrání před určitými onemocněními.1

 

Některé benefity mateřského mléka pro dítě:1,2

 

  • nižší riziko diabetu v pozdějším věku
  • lepší úspěšnost v testech inteligence
  • nižší riziko nadváhy a obezity
  • nižší riziko infekcí

 

 

Z tohoto důvodu oficiální organizace (WHO, UNICEF a další) doporučují zahájit kojení do jedné hodiny po porodu a dále také uvádí, že dítě by ideálně mělo být výlučně kojeno v prvních 6 měsících jeho života. Od 6 měsíců by kojené děti měly začít dostávat komplementární výživu (příkrmy) za současného kojení až do 2 let jejich věku a dále.1

 

„Nevhodný marketing náhražek mateřského mléka nadále podrývá snahu o celosvětové zvýšení míry kojení a jeho délky.“

– WHO

 

 

NOVÁ STUDIE O BENEFITECH KOJENÍ PRO MATKY

 

O akutních i chronických benefitech mateřského mléka pro dítě tedy již víme, ale ukazuje se, že kojení má velmi pozitivní efekty i z hlediska zdraví matky! Tímto tématem se zabývala recentní meta-analýza z ledna letošního roku, která se dívala na data z 8 prospektivních studií o celkovém počtu více než 1 milionu matek. Tato dosud největší studie na toto téma zjistila, že matky, které své děti kojí, mají v průběhu života o 11 % nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, o 14 % nižší riziko ischemické choroby srdeční, o 12 % nižší riziko cévní mozkové příhody a riziko úmrtí na srdeční onemocnění se celkově snižuje o 17 %.3

 

Pro vysvětlení tohoto pozitivního vlivu kojení na redukci rizika srdečních onemocnění u matek existuje několik teorií. Jedna z nich tento pozitivní efekt přisuzuje dvou hormonům, které jsou spojeny s kojením – prolaktin a oxytocin. Tyto hormony totiž mohou například snižovat krevní tlak, zánětlivost, podporovat vazodilataci nebo také mohou vykazovat antidiabetické účinky.3

 

Dalším vysvětlením může být také jednoduše redukce hmotnosti matky, která při kojení a tvorbě mléka vydá více energie, což podporuje hubnutí a tím se i snižuje riziko srdečních onemocnění.3

 

V neposlední řadě někteří autoři také popisují zajímavý vliv kojení na „restart“ mateřského metabolismu. Některé studie totiž opravdu zjistily, že po porodu a následné laktaci došlo u matek ke zlepšení jejich metabolického zdraví a v podstatě se „vyléčily“ z prediabetu, zlepšila se jejich inzulinová senzitivita a lipidový profil.3

 

 

OSTATNÍ BENEFITY KOJENÍ PRO MATKU

 

Podle dalších velmi robustních meta-analýz patří mezi další benefity kojení pro matku i nižší riziko rakoviny prsu, rakoviny vaječníků a také nižší riziko diabetu 2. typu.4,5 Konkrétně v porovnání s matkami, které nikdy nekojily, se snižuje riziko diabetu o 27 %, přičemž každý další měsíc kojení znamená další snížení tohoto rizika o 1 %. Tyto studie také ukazují, že míra snížení rizika těchto onemocnění závisí na délce kojení, kdy obecně platí, že čím delší je kojení, tím lépe.

 

 

ZÁVĚR

 

V dnešním článku jsme zjistili, že kojení je velmi zdravé nejenom pro dítě, ale i pro jeho matku. Obecně bychom se tedy měli zaměřit na podporu a vzdělávání matek o tom, jak správně kojit a o jeho značných benefitech nejen pro dítě, ale i pro ně samotné. I přesto, že známe mnohé výhody kojení pro dítě i matku, je ve většině zemí s vyšší úrovní příjmu kojení nad 12 měsíců věku dítěte bohužel spíše výjimkou a jen méně než 20 % všech matek v těchto rozvinutých zemích kojí své děti déle než 1 rok.6 Z těchto důvodů by z hlediska zdraví matky i jejího dítěte kojení vždy mělo být prioritou a nemělo by být bezdůvodně nahrazováno umělou výživou.

 

 

 

Upozornění:

Cílem tohoto článku není v žádném případě vyděsit nebo ještě více frustrovat ženy, které z určitého důvodu nemohou kojit či mají nedostatečnou produkci mateřského mléka. I když známe mnohé benefity kojení, neznamená to, že by vaše dítě nemohlo být naprosto zdravé nebo že by špatně prospívalo v případě, že např. ze zdravotních důvodů nemůžete kojit. V dnešní době existují velmi pokročilé preparáty komplementární výživy a náhražek mateřského mléka, které dokáží zajistit nutriční potřeby dítěte tak, aby se správně vyvíjelo a prospívalo. Rizika některých onemocnění navíc také samozřejmě neovlivňuje pouze kojení, ale riziko např. srdečních onemocnění nebo diabetu 2. typu můžeme velmi výrazně snížit optimální stravou a dostatečným pohybovým režimem, případně i správným vedením svého dítěte ke zdravé stravě, vhodným návykům a lásce k pohybu již od jeho útlého věku.

 

 

Zdroje:

 

  1. https://www.who.int/health-topics/breastfeeding
  2. https://www.eufic.org/en/healthy-living/article/breastfeeding-according-to-guidelines-may-help-protect-children-from-becomi
  3. TSCHIDERER, Lena, et al. Breastfeeding Is Associated With a Reduced Maternal Cardiovascular Risk: Systematic Review and Meta‐Analysis Involving Data From 8 Studies and 1 192 700 Parous Women. Journal of the American Heart Association, 2022, e022746.
  4. CHOWDHURY, Ranadip, et al. Breastfeeding and maternal health outcomes: a systematic review and meta‐ Acta paediatrica, 2015, 104: 96-113.
  5. PINHO‐GOMES, Ana‐Catarina, et al. Association of lactation with maternal risk of type 2 diabetes: A systematic review and meta‐analysis of observational studies. Diabetes, Obesity and Metabolism, 2021.
  6. VICTORA, Cesar G., et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect. The Lancet, 2016, 387.10017: 475-490.


blank