Způsobují umělá sladidla rakovinu? Výsledky nové kontroverzní studie!
Již dlouhodobě se snažíme v rámci našich aktivit upozorňovat na neoprávněnou démonizaci určitých látek nebo skupin potravin ve výživě. Tato démonizace, která je nepodložená, může vést k přehnanému strachu z určitých potravin a může se také podílet na špatném vztahu k jídlu. Pokud bychom se totiž řídili bulvárními články na internetu, jejichž cílem je často zvýšit sledovanost (a vydělat tak např. na všudypřítomné reklamě), nemohli bychom jíst téměř nic – od lepku, mléčných výrobků až po maso nebo zeleninu. Mezi jedny z nejvíce démonizovaných látek ve výživě patří právě umělá sladidla. Často se setkáte s tvrzením lidí, že umělá sladidla jsou pro nás špatná, protože je to jen chemie. Co kdybychom vám ale řekli, že vše kolem nás je „fyzika a chemie“? Jinými slovy to, že je něco synteticky (uměle) nebo chemicky vyrobené nám totiž nic neříká o tom, jestli je to pro nás dobré nebo špatné.
Tuto démonizaci umělých sladidel hezky demonstruje recentní studie, která byla publikována koncem minulého měsíce (březen 2022) a která vyvolala velkou reakci na sociálních sítích a internetu, kde se informační média „předháněla“ v tom, které vymyslí více clickbaitové titulky. Pojďme si ale na tomto případu vysvětlit, jak dochází k desinterpretaci vědeckého výzkumu a co nám vlastně výsledky této studie říkají.
Tato kohortová studie sledovala více než 100 000 lidí po dobu průměrně 8 let a sledovala spojitost (asociaci) mezi příjmem umělých sladidel a rakovinou.1 Participanti ve studii měli svůj příjem potravin a nápojů sledovat pomocí opakovaných 24 hodinových záznamů jídelníčku. Mezi nejvíce přijímaná umělá sladidla patřil aspartam, acesulfam-K a sukralóza. Výsledky této studie nalezly asociaci mezi příjmem umělých sladidel a rakovinou. Nejvyšší asociace byla mezi příjmem aspartamu a acesulfamu-K, přičemž konkrétně aspartam byl nejvíce asociován s rakovinou prsu a s ostatními typy rakoviny, které souvisí s obezitou.
ZNAMENÁ TATO STUDIE, ŽE UMĚLÁ SLADIDLA ZPŮSOBUJÍ RAKOVINU?
Narozdíl od bulvárních titulků sami autoři studie upozorňují na mnohé limitace. Tím hlavním je samozřejmě observační povaha studie a autoři v článku zmiňují fakt, že z jejich výsledků nelze prokázat kauzální neboli příčinný vztah mezi příjmem umělých sladidel a rakovinou. Dále také dodávají, že i když se snažili kontrolovat velké množství faktorů, nelze vyloučit, že výsledky byly zkresleny i dalšími faktory (tzv. confounding bias), které ve studii nesledovali.
Dalším problémem této studie je její nepřenositelnost na obecnou populaci, protože vysoké procento participantů (73 %) tvořily ženy. Obecně také účastníci studie byli více vzdělaní a patřili do vyšší příjmové kategorie. Samozřejmě také dotazníky se zpětným záznamem jídelníčku nepatří mezi velmi přesné metody sběru dat – ukazuje se, že velká část lidí může podhodnocovat svůj reálný příjem.2,3 Ve skutečnosti 15 % participantů bylo ze studie vyřazeno, protože jejich zaznamenaný příjem potravin a nápojů se neshodoval s tím skutečným.
Další zkreslení může nastat také tím, že musíme rozlišovat konkrétní potraviny, ve kterých se umělá sladidla nachází a také samozřejmě mezi jednotlivými umělými sladidlami. Je pravdou, že uměle slazené nápoje patřily mezi jejich majoritní zdroje v této kohortě, nicméně na třetím místě dle příjmu se potom nacházel jogurt a sýr cottage s umělými sladidly. Musíme tedy rozlišovat i to, v jaké formě umělá sladidla přijímáme – asi nám dáte za pravdu, že rozdílný efekt na naše zdraví budou mít vysoce průmyslově zpracované potraviny s obsahem sladidel v porovnání s kvalitním jogurtem doslazeným minimálním množstvím umělého sladidla. Obecně také lidé, kteří v této studii pravidelně přijímali umělá sladidla, byli méně fyzicky aktivní, častěji kouřili, měli vyšší BMI, jejich strava byla více nezdravá a také měli oproti druhé skupině častěji diabetes. Dalším vysvětlením výsledků této studie tedy může být tzv. obrácená (reverzní) kauzalita nebo jinak řečeno lidé, co mají nezdravý životní styl a vyšší hmotnost, se snaží zhubnout a proto přijímají obecně více umělých sladidel. A samozřejmě nezdravý životní styl včetně obezity se může podílet na vyšším riziku rakoviny!
Osobně jako nejvíce rozporuplný výsledek studie vidíme v tom, že pokud porovnáme účastníky studie s nižším a vysokým příjmem umělých sladidel, nejvyšší relativní riziko všech typů rakoviny mají participanti s jejich nižším příjmem. Pokud by tedy opravdu umělá sladidla způsobovala rakovinu, čekali byste přesně opačné výsledky – totiž takové, že jedinci s vysokým příjmem umělých sladidel budou mít logicky i vyšší riziko rakoviny, že?
ZÁVĚR
Tento případ poukazuje na to, jak je výzkum v oblasti nutriční vědy velmi složitý a jak lehko může dojít k desinterpretaci. Je to z toho důvodu, že my jako lidé samozřejmě nepřijímáme jednotlivé nutrienty nebo určité látky (např. jen umělá sladidla) a je nesčetně faktorů, které mohou výsledky těchto observačních studií ovlivňovat a zkreslit tak jejich výsledky. Z logických důvodů nemůžeme účastníky studie zavřít na 8 let do laboratoře a jejich reálný příjem potravy monitorovat 24/7. Pokud tedy čtete bulvární titulky, které tvrdí, že nějaká potravina nebo látka ve výživě vám způsobí rakovinu, je nutné na tyto informace pohlížet velmi kriticky, protože téměř nic ve výživě není černobílé. Pokud se např. podíváme na oficiální organizace, které se zabývají výzkumem rakoviny, tak zjistíme, že umělá sladidla byla označena relevantními institucemi (jako jsou např. Cancer Research UK a National Cancer Institute) jako bezpečná pro lidskou konzumaci.4,5
Na závěr bychom chtěli dodat, že v žádném případě NEOBHAJUJEME pravidelné pití nápojů s obsahem umělých sladidel, ale co nám opravdu vadí, je lživé očerňování určitých složek potravy a desinterpretace vědeckého výzkumu. Pokud máte jednou za čas chuť na nápoj s umělými sladidly, bez výčitek si ho dejte, protože stále platí, že podle dosavadního vědeckého výzkumu jsou umělá sladidla v přijatelných denních dávkách (ADI) naprosto bezpečná pro lidskou konzumaci a tato jedna zmíněná studie s mnohými limitacemi vědecký konsenzus opravdu nemění. Nicméně stále bychom neměli zapomínat na zásady zdravého životního stylu a měli bychom preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a jako základ pitného režimu volit čistou vodu a jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj nebo kvalitní káva, jejichž pití má spoustu benefitů.
Zdroje:
- DEBRAS, Charlotte, et al. Artificial sweeteners and cancer risk: Results from the NutriNet-Santé population-based cohort study. PLoS Medicine, 2022, 19.3: e1003950.
- MICHELS, Karin B. The role of nutrition in cancer development and prevention. International Journal of Cancer, 2005, 114.2: 163-165.
- KIPNIS, Victor, et al. Bias in dietary-report instruments and its implications for nutritional epidemiology. Public health nutrition, 2002, 5.6a: 915-923.
- Do artificial sweeteners cause cancer? | Cancer Research UK. Cancer Research UK [online]. Dostupné z: https://www.cancerresearchuk.org/about-cancer/causes-of-cancer/cancer-myths/do-artificial-sweeteners-cause-cancer
- Artificial Sweeteners and Cancer – National Cancer Institute. Comprehensive Cancer Information – National Cancer Institute [online]. Dostupné z: https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/diet/artificial-sweeteners-fact-sheet#is-there-an-association-between-artificial-sweeteners-and-cancer