PŘÍRODNÍ VS. UMĚLÉ

Je vše přírodní automaticky zdravé?

 

Často se v diskuzích na internetu nebo i v dotazech na našich akcích setkáváme s argumentem, že pokud je něco přírodního původu, je to automaticky zdravější nebo lepší. Většina z nás si také představuje přírodu jako čistou, spravedlivou, krásnou a s určitými morálními pravidly, které zde obecně platí. Nicméně opak je bohužel pravdou – stačí se podívat na pár videí na internetu a přijdete velmi rychle o iluze. V přírodě totiž platí právo silnějšího a přirozený výběr je nemilosrdně krutý.

 

Stejně tak ve výživě je dnes v módě preferovat potraviny nebo jednotlivé látky, u nichž na obalech najdeme magické slovíčko „přírodní“ nebo „naturální“. Stejně tak zavrhujeme vše, co tolik neznáme anebo vše, co je vyrobeno synteticky. Typickým příkladem zde mohou být tzv. „éčka“, umělá sladila nebo GMO. Co kdybychom Vám ale řekli, že i obyčejná kyselina askorbová neboli vitamín C patří mezi „éčka“ a používá se jako antioxidant pro zvýšení trvanlivosti potravin? Stejně tak umělá sladidla nejsou tak špatná, jak si většina běžné veřejnosti myslí, a do dnešní doby v podstatě nemáme studie, které by jednoznačně prokázaly škodlivé účinky geneticky modifikovaných plodin.1 Tenhle strach ze syntetických látek zřejmě také pochází z toho, že lidé mají tendenci bát se neznámého – co kdyby se přece jen v tom temném koutě něco skrývalo? Co kdyby ten zlý chemik vymyslel bojovou látku aspartam s cílem vyhubit světovou populaci? Ostatně tento fakt potvrzují i vědecké studie, které ukázaly, že ti největší odpůrci GMO o této problematice ví úplně nejméně.2

 

S tímto problémem nám nepomáhají ani světové celebrity včetně nechvalně proslulé šarlatánky Gwyneth Paltrow, která tvrdí:

„My jsme lidé a Slunce je Slunce – jak by pro nás mohlo být špatné? Všichni z nás by se měli vystavovat čerstvému vzduchu a Slunci. Nemyslím si, že cokoliv přírodního původu by pro nás mělo být špatné.“

 

Sice je Slunce pro náš život nezbytné, ale na druhé straně je také nejčastějším rizikovým faktorem pro zhoubný nádor kůže melanom, který se vyznačuje vysokou mortalitou.

 

APEL NA PŘÍRODU3

 

Ve skutečnosti se tento výše popsaný jev označuje jako apel na přírodu (Argumentum ad Naturam) a patří mezi známé argumentační fauly. To, že je něco přírodní nebo přirozené nám totiž nic neříká o tom, jestli to je pro nás vhodné nebo zdravé. Pokud se podíváme do přírody, najdeme tam ty nejvíce potentní jedy na světě. Příkladem nám může být botulotoxin, který je produkován bakterií Clostridium botulinum a už jen pár desítek mikrogramů může usmrtit člověka.4 Stejně tak v rostlinné říši nalezneme velkou spoustu jedů, které rostliny produkují jako obranu proti škůdcům a vlastně proti každému, kdo by chtěl rostlinu požít. Jinými slovy příroda proti lidem vede aktivní válku – dokonce i ovoce nebo zemědělské plodiny, které nám slouží jako potrava, jsou výsledkem stovek až tisíců let záměrného křížení rostlin a zušlechťování jejich vlastností. Je šlechtitelství, kdy záměrně mícháme stovkami genů najednou a dokonce měníme i jejich pořadí v DNA, přirozené?

 

Stejně tak se v dnešní době zavrhují průmyslově zpracované potraviny, s čímž se dá obecně souhlasit, nicméně ani toto téma není černobílé (ostatně jako téměř vše ve výživě). Ačkoliv bychom měli preferovat co nejméně zpracované potraviny, někdy může být proces průmyslové úpravy potravin benefitem. Takovým příkladem  zpracování je například vaření, které potravu zbavuje škodlivých bakterií a jiných mikroorganismů, deaktivuje termolabilní toxiny, zlepšuje využitelnost živin a senzorické vlastnosti výsledného pokrmu. Stejně tak fermentace patří mezi metody průmyslového zpracování (skupina 3 dle NOVA klasifikace) a i přesto většinu fermentovaných potravin můžeme označit jako „zdravé“ složky našeho jídelníčku.5,6 Toto samozřejmě platí i pro mléko a mléčné výrobky, které určitým průmyslovým zpracováním také procházejí (např. proces pasterizace, sýření apod.) a i přesto dle velkých observačních studií jsou často asociovány s celkově nižší celkovou mortalitou a nižším výskytem srdečních onemocnění v populaci.7,8,9

 

Opačným příkladem mohou být biopotraviny, které tohoto argumentu, že vše přírodní je automaticky zdravější, v rámci svého marketingu často zneužívají. Nicméně ve většině případů si zde připlácíte zejména za hezký obal s nálepkou „bio“, protože mezi biopotravinami a těmi konvenčními nejsou obecně žádné velké rozdíly z hlediska jejich nutriční kvality (i když samozřejmě také můžeme nalézt výjimky).10 Stejně tak je zde problém s použitím pesticidů u biopotravin, kdy i povolené „přírodní“ pesticidy mohou být vysoce toxické (např. rotenon nebo síran mědnatý).11,12

 

 

ZÁVĚR

 

I když nám příroda poskytuje spoustu látek s pozitivními účinky na lidský organismus, na druhou stranu v přírodě také nalezneme jedny z nejvíce potentních jedů na světě, které nás mohou velmi účinně zabít. Je tak nesmyslné se odvolávat na přírodní původ určité látky, protože to nic nevypovídá o jejích účincích na lidský organismus. Stejně tak uměle vytvořené látky nebo sloučeniny mohou být zdravotně nezávadné anebo dokonce mohou mít zdraví prospěšné účinky.

 

 

 

Zdroje:

 

  1. KLÜMPER, Wilhelm; QAIM, Matin. A meta-analysis of the impacts of genetically modified crops. PloS one, 2014, 9.11: e111629.

     

  2. Philip M. Fernbach, Nicholas Light, Sydney E. Scott, Yoel Inbar, Paul Rozin. Extreme opponents of genetically modified foods know the least but think they know the most. Nature Human Behaviour, 2019; DOI: 10.1038/s41562-018-0520-3

     

  3. https://bezfaulu.net/argumentacni-fauly/duraz-na-emoce/apel-na-prirodu/

     

  4. ARNON, Stephen S., et al. Botulinum toxin as a biological weapon: medical and public health management. Jama, 2001, 285.8: 1059-1070.

     

  5. https://world.openfoodfacts.org/nova
  6. MARCO, Maria L., et al. Health benefits of fermented foods: microbiota and beyond. Current opinion in biotechnology, 2017, 44: 94-102.

     

  7. PALA, Valeria, et al. Associations of dairy product consumption with mortality in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC)–Italy cohort. The American journal of clinical nutrition, 2019, 110.5: 1220-1230.

     

  8. GINTER, E.; SIMKO, V.; DOLINSKA, S. Paradoxes in medicine: an access to new knowledge?. Bratislavske lekarske listy, 2009, 110.2: 112-115.

     

  9. DEHGHAN, Mahshid, et al. Association of dairy intake with cardiovascular disease and mortality in 21 countries from five continents (PURE): a prospective cohort study. The Lancet, 2018, 392.10161: 2288-2297.

     

  10. MAGKOS, Faidon; ARVANITI, Fotini; ZAMPELAS, Antonis. Organic food: nutritious food or food for thought? A review of the evidence. International journal of food sciences and nutrition, 2003, 54.5: 357-371.

     

  11. Novella, Steven, et al. The Skeptics Guide to the Universe: How to Know Whats Really Real in a World Increasingly Full of Fake. Hodder, 2019.

     

  12. BAHLAI, Christine A., et al. Choosing organic pesticides over synthetic pesticides may not effectively mitigate environmental risk in soybeans. PloS one, 2010, 5.6.

     



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.