Jsou obiloviny pro člověka opravdu nepřirozené?

Také se setkáváte s tvrzením příznivců různých výživových stylů (např. paleo výživy, “živé stravy” atd.), že zpracované a tepelně upravené cereálie (obiloviny) nejsou pro člověka přirozené, a proto nepatří do zdravé/paleo/raw výživy?

 

Výzkumy z posledních let ukazují, že tepelné a mechanické zpracování obilovin se běžně provádělo v pravěku dávno před neolitickou (zemědělskou) revolucí. Nejstarší dochované nálezy několikafázového zpracování obilovin jsou staré 32.000 let a pocházejí z oblasti italského Gargana. Podobné nálezy jsou z Ruska, Číny, Austrálie a dokonce i z České republiky (Pavlov). Ruční mletí a tepelné zpracování (dosud nedomestikovaných) obilovin bylo už v pravěku důležitým zdrojem živin, které bylo možné jednoduše přenášet a hlavně skladovat v průběhu kritických období (např. dlouhé zimy). Je dokonce možné, že toto technologické know-how umožňující přeměnit divoké rostliny na dlouho skladovatelný zdroj živin a energie pro pozdější zpracování a konzumaci bylo významnou demografickou výhodou moderních lidí ve srovnání s neandrtálci.

 

Pakliže je moderní člověk (homo sapiens sapiens) jako druh starý přibližně 45.000 let, můžeme tedy spolehlivě prohlásit, že moderní člověk KONZUMUJE JIŽ OD PRAVĚKU VĚTŠÍ ČÁST SVÉ EXISTENCE tepelně zpracované obiloviny. (Tepelnou úpravu další potravy provádí moderní člověk a jeho předchůdci nejméně 790.000 let). Proto nepodléhejte klamavým tvrzením o přirozenosti různých složek výživy a jejich zpracování s argumentem, že je něco pro člověka nepřirozené a proto automaticky škodlivé, když to ve skutečnosti není ani vůbec pravda.

 

📚Zdroje:

  1. Lippi, M. M., Foggi, B., Aranguren, B., Ronchitelli, A., & Revedin, A. (2015). Multistep food plant processing at Grotta Paglicci (Southern Italy) around 32,600 cal BP. Proceedings of the National Academy of Sciences, 112(39), 12075-12080.
  2. Aranguren, B., Longo, L., Mariotti Lippi, M., & Revedin, A. (2012). Evidence of edible plant exploitation. Pavlov-excavations 2007e2011, The Dolni Vestonice Studies, 18, 170e179.


Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.