Způsobuje sladidlo erythritol opravdu infarkt nebo mrtvici?

Již jste určitě mnohokrát slyšeli o tom, že jsou obecně sladidla pro nás ve výživě špatná a měli bychom se vyhnout jejich konzumaci. Můžeme se často setkat se známými mýty například o tom, že umělá sladidla byla na seznamu bojových látek Pentagonu anebo že mohou za syndrom války v Zálivu. Dále se také často diskutuje o jejich vlivu na naše střevní bakterie (mikrobiom).

 

Aby toho nebylo málo, koncem minulého měsíce vyšla nová studie ve vědeckém časopise Nature Medicine, která spojila sladidlo erythritol se zvýšeným výskytem srdečních onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda (CMP).

 

Pojďme se nejdříve podívat v krátkosti na to, co je to vlastně erythritol? Jde o tzv. cukerný alkohol (polyol), který se přirozeně vyskytuje v přírodě (hlavně v ovoci a zelenině) a obsahuje jen zanedbatelné množství energie (0,24 kcal/g). Díky jeho minimální kalorické hodnotě se používá často v potravinářství jako náhradní sladidlo. Vyrábí se fermentací glukózy z kukuřičného nebo pšeničného škrobu za pomoci bakterií a má zhruba 70% sladivost cukru.

 

Tato zmíněná studie od Witkowskiho a kolektivu zjistila spojitost mezi hladinou erythtritolu v krvi a výskytem srdečních onemocnění. Jinak řečeno lidé, kteří měli nejvyšší hladiny erythritolu v krvi, nejčastěji ve studii umírali anebo se u nich v průběhu studie vyskytla cévní mozková příhoda či infarkt myokardu. Výsledky této studie s bulvárními titulky následně obletěly v podstatě celý svět! Problém je v tom, že studie má velmi závažné limitace, takže zatím opravdu sáčky a potraviny s erythritolem vyhazovat nemusíme. Pojďme se na tyto limitace podívat!

 

LIMITACE STUDIE

 

První závažnou limitací studie je fakt, že si erythritol umíme syntetizovat i v těle pomocí tzv. pentózofosfátového cyklu. Tato dráha je navíc upregulována oxidativním poškozením. Jinými slovy pokud naše tělo vystavíme zvýšenému stresu, bude se i více erythritolu v těle přirozeně tvořit. To znamená, že jedním z možných vysvětlení výsledků této studie může být i tzv. obrácená (reverzní) kauzalita.

 

Obrácená kauzalita znamená, že vztah mezi dvěma jevy je kauzální, ale v opačném pořadí (B nevyplývá z A, nýbrž přesně naopak).

 

Srdeční onemocnění tedy mohou vést k vyšší hladině erythritolu v krvi, která tedy nemusí být nutně způsobena exogenním příjmem sladidla, ale spíše oxidativním poškozením a zvýšenou produkcí erythritolu v těle. Tuto hypotézu by potvrzovaly i některé recentní studie, které zjistily, že vysoká hladina erythritolu v krvi může být časným biomarkerem srdečních a metabolických onemocnění.¹ Když se podíváme na design studie, autoři opravdu bohužel nerozlišovali mezi exogenním (vnějším) příjmem erythritolu a jeho vnitřní produkcí.

 

Autoři studie naštěstí mimo sledování asociací, které navíc byly špatně kontrolované, provedli i intervenci, kde sledovali přímo i vliv erythritolu na zvýšené srážení krve (potenciální mechanismus srdečních onemocnění, respektive trombózy). Konkrétně aplikovali různé koncentrace erythritolu do kontrolního roztoku lidské plazmy, kde pozorovali zvýšenou agregaci krevních destiček. Následně injekčně podali erythritol do krve pokusným myším, kde také pozorovali zrychlenou tvorbu sraženin. V obou případech ale koncentrace erythritolu musely být opravdu vysoké, aby byl pozorován nějaký efekt na srážení krve.

Problém je ale v tom, že myši jsou velmi špatným modelovým organismem pro výzkum srdečních onemocnění, protože jejich biologie krevních lipidů se výrazně liší od člověka a narozdíl od nás téměř nikdy u nich přirozeně nedochází k rozvoji ischemické choroby srdeční. Dále také experimenty in vitro v laboratoři jsou méně spolehlivé, protože nám neposkytují celý kontext a ve skutečnosti se erythritol může chovat v těle (in vivo) jinak, než tomu bylo v plazmě obohacené o krevní destičky, kde navíc výzkumníci museli použít vysoké koncentrace erythritolu, aby došlo ke zvýšené srážlivosti.

 

Studie má také další metodologické chyby a možná zkreslení, kdy např. autoři uvedli, že chtějí sledovat 6 primárních cílů (primary outcomes), což je opravdu mnoho a může to svědčit o tom, že se snažili o to, aby alespoň jeden cíl jim vyšel v neprospěch sladidla erythritolu.² V neposlední řadě registrace studie uvádí, že intervence s podáním erythritolu měla být provedena na 40 lidech, nicméně v publikovaném článku je pouze 8 participantů, u kterých se měřila jeho hladina v krvi.

 

 

 

 

 

 

 

ZÁVĚR

 

Nově publikovaná studie tedy nedokazuje vůbec nic o tom, že by exogenní příjem erythritolu byl pro nás škodlivý nebo zvyšoval riziko srdečních onemocnění. Autoři studie přinejlepším zjistili pouze to, že vysoká hladina erytritolu v krvi může korelovat se srdečními onemocněními. Je to ale zřejmě podobné jako s cholesterolem. Například LDL-c je biomarker, ale neznamená to automaticky, že když budeme konzumovat cholesterol ve stravě, povede to k vyššímu riziku srdečních onemocnění.

 

Můžeme tedy umělá sladidla nebo cukerné alkoholy konzumovat neomezeně? Zřejmě ne. V rámci zdravé stravy bychom se stále měli vyhýbat ultrazpracovaným potravinám (UZPP), které často sladidla obsahují a k pití preferovat vodu, kvalitní kávu nebo čaj. Když si ale dáme jednou za čas sladidlo, nestane se vůbec nic a pro nějaké negativní efekty, které jsou často komunikovány v mediích (infarkt myokardu, rakovina, poškození mikrobiomu atp.), nemáme v současné době žádné kvalitní důkazy.

 

„Jinými slovy je stále více pravděpodobné, že infarkt dostanete díky stresu ze sladidel, pokud budete číst často články, které mají za úkol vás vyděsit, než že ho dostanete konzumací samotného erythritolu.„

 

 

MŮŽE MÍT ERYTHRITOL I NĚJAKÉ BENEFITY NEBO RIZIKA?

 

• Může vést k nižšímu přijmu kalorií při nahrazení běžného cukru.

 

• Může zpomalovat růst bakterií v dutině ústní, působí proti zubnímu plaku a oproti sacharidům nepodporuje vznik zubního kazu. Tyto jeho benefity mohou být ještě vyšší v porovnání s ostatními cukernými alkoholy.³

 

• Některé studie dokonce zjistily, že erythritol může působit jako antioxidant a naopak může potenciálně snižovat riziko srdečních onemocnění.⁴

 

• Při opravdu vysokých dávkách může způsobovat střevní dyskomfort a nadýmání (zřejmě ale méně v porovnání s ostatními polyoly). Je to díky tomu, že erythritol patří mezi tzv. FODMAPs.⁵

 

 

 

Pokud vás více zajímá problematika umělých sladidel, můžete se podívat i na naše starší články na toto téma.