Cukr způsobuje hyperaktivitu u dětí!

Po delší době jsme si pro vás připravili další díl našeho oblíbeného seriálu NUTRI-MYTHBUSTERS! Tentokrát se zaměříme na velmi rozšířený mýtus týkající se dětské výživy. Zřejmě každý z nás se již někdy setkal s tvrzením, že jednoduché sacharidy (cukry) například ve formě sladkostí způsobují u dětí hyperaktivitu a děti se po jejich konzumaci stávají téměř nezvladatelné. Má však toto tvrzení nějakou reálnou oporu ve vědecké evidenci nebo se jedná jen o další mýtus?

 

“Cukr u dětí způsobuje hyperaktivitu.”

 

✅ Toto tvrzení vzniklo zřejmě již v 70. letech minulého století, kdy byla publikována studie, která spojila příjem cukru s excesivním pohybem (hyperkinezou) u dětí [1]. Nicméně zmíněná studie měla závažné limitace, hyperaktivní děti měly navíc spíše nižší hladinu glykémie a tato studie také nedokazovala kauzalitu, ale pouze korelaci – co když hyperaktivní děti zkrátka jedly více sladkostí až následně, protože před tím měly vyšší výdej energie pohybovou aktivitou? I přes tyto problémy a spoustu dalších otázek se obrázek dítěte “nadopovaného” cukrem, které trpí hyperaktivitou, stal všeobecně rozšířeným a přijímaným faktem.

 

✅ Pozdější studie však tento zmíněný “fakt” vyvrátily a my dnes již několik desítek let celkem spolehlivě víme, že se jedná o mýtus. Například v roce 1994 výzkumníci sledovali 48 dětí, o kterých rodiče tvrdili, že jsou citlivé na příjem cukru [2]. Výsledky této studie však nezjistily žádný významný vliv cukru na chování dětí či jejich kognitivní výkon. I přesto však rodiče dětí ve studii uváděli změny v chování dětí, ať už cukr konzumovaly či dostávaly placebo ve formě umělých sladidel.

 

✅ Mezi další zajímavé studie, které se touto problematikou zabývaly, patří studie ze stejného roku, kdy výzkumníci natáčeli na video záznam matky při interakci s jejich dětmi, které jsou podle nich údajně citlivé na příjem cukru [3]. Polovina matek si myslela, že jejich děti dostávají cukr a druhá polovina, že děti dostávají placebo. Ve skutečnosti však všechny děti dostávaly placebo, které žádný cukr neobsahovalo! Nicméně matky, které si myslely, že jejich děti dostávají cukry, hodnotily své děti jako více hyperaktivní. Z kamerových záznamů pak vyšlo najevo, že matky z první skupiny se chovaly více protektivně a úzkostlivě, více své děti také kritizovaly a sledovaly.

 

✅ Dle jedné hypotézy je to právě očekávání rodičů, které ovlivní vnímání jejich dětí po konzumaci sladkostí – tzn. rodiče dětí, kteří tomuto mýtu věří, opravdu uvádí zhoršení chování jejich potomků po konzumaci cukru a to i přesto, že k žádnému zhoršení objektivně dojít nemuselo. Mezi další vysvětlení patří fakt, že děti často jedí sladkosti ve společnosti jiných dětí (narozeninové oslavy apod.) a toto prostředí je může vybízet ke zlobení a zvýšené hyperkinezi.

 

 

ZÁVĚREM

 

S vysokou pravděpodobností vztah mezi příjmem jednoduchých sacharidů (cukrů) a hyperaktivitou je ovlivněn především očekáváním rodičů dětí než samotnými cukry, které hyperaktivitu nebo hyperkinezi podle dostupných vědeckých důkazů nezpůsobují. Dle nedávné meta-analýzy 31 randomizovaných placebem kontrolovaných studií má navíc příjem cukrů spíše opačné účinky a způsobuje útlum anebo sníženou pozornost díky reaktivní hypoglykémii po konzumaci sladkostí [4]. Mezi další vysvětlení tohoto fenoménu patří fakt, že hyperaktivní děti mají často vysoký energetický výdej, a proto vyhledávají zdroje snadno dostupné energie, mezi které patří například slazené nápoje či sladkosti. Anebo jednoduše děti “více zlobí” v situacích, kde se vyskytují sladkosti jako jsou např. dětské párty či narozeninové oslavy a v tomto kolektivu ostatních dětí jsou logicky i “živější”.

 

Nicméně musíme samozřejmě na závěr zdůraznit, že i když jednoduché sacharidy hyperaktivitu u dětí nezpůsobují, v žádném případě to neznamená, že by jejich konzumace byla prospěšná. V dnešní době je dětská obezita a nadměrný příjem cukrů velkým problémem a zátěží pro celý zdravotní systém. Dle oficiálních organizací bychom se měli snažit tedy příjem přidaných cukrů u dětí omezit, přičemž by neměly tvořit více než 10 % z celkového denního příjmu energie (případně ne více než 5 % dle některých zdrojů) [5]. Měli bychom preferovat jednoduché sacharidy z ovoce a vyhnout se slazeným nápojům, cukrovinkám a dalším průmyslově zpracovaným potravinám, které opravdu při nadměrné konzumaci mohou negativně ovlivňovat zdraví dětí a způsobovat další problémy, jež plynou ze zvýšeného příjmu energie a jednoduchých sacharidů, které se také navíc mohou podílet na zvýšené incidenci zubních kazů.

 


Zdroje:
  1. LANGSETH, Lillian; DOWD, Judith. Glucose tolerance and hyperkinesis. Food and cosmetics toxicology, 1978, 16.2: 129-133.
  2. WOLRAICH, Mark L., et al. Effects of diets high in sucrose or aspartame on the behavior and cognitive performance of children. New England Journal of Medicine, 1994, 330.5: 301-307.
  3. HOOVER, Daniel W.; MILICH, Richard. Effects of sugar ingestion expectancies on mother-child interactions. Journal of Abnormal Child Psychology, 1994, 22.4: 501-515.
  4. MANTANTZIS, Konstantinos, et al. Sugar rush or sugar crash? A meta-analysis of carbohydrate effects on mood. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 2019.
  5. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Guideline: sugars intake for adults and children. World Health Organization, 2015.

 

 

Pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení , moc Vám děkujeme.



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.