Personalizace výživy

▶️ NE šablonám jídelníčků! Pokud jste četli naši knihu ? anebo jste byli na jakékoliv naší přednášce?, asi jste si všimli, jak moc zdůrazňujeme téma PERSONALIZACE VÝŽIVY a naopak také to, že my sami NEJSME zastánci žádného jednoho konkrétního výživového stylu, který bychom doporučovali plošně každému. Velkým problém ve výživě je totiž v dnešní době to, že příznivci různých výživových směrů často tvrdí o tom svém, že je to nejlepší a jediný správný způsob stravování vhodný pro všechny. A často s argumentem své vlastní INDIVIDUÁLNÍ zkušenosti, např. “podívejte se, já jsem díky této dietě/výživovému stylu zhubl(a) 15 kg, tak dobře vím, že to funguje!” (…a vy si ode mě šablonu mého jídelníčku proto také kupte). Takový přístup je ale stejně omezený jako tvrdit, že když se dobře živím jako účetní, každý by měl být účetní. To je samozřejmě nesmysl a všichni dobře víme, že každý člověk je jiný a má jiné dispozice – někdo hraje fotbal a někdo jiný šachy, někdo nosí dlouhé vlasy?, někdo krátké, někdo má raději kočky ? a někdo psy a někomu zkrátka a dobře lépe vyhovuje výživový styl low-carb? a někomu jinému low-fat?. V dnešním článku si ukážeme, proč tomu tak je ?

 

Každý člověk má ze své podstaty specifické nutriční požadavky, které závisí na věku, pohlaví, hmotnosti, tělesném složení (podíl aktivní tělesné hmoty a tuku), pracovním vytížení a stresu?‍⚕️?‍? ?‍♂️, denním režimu a spánku, fyzické aktivitě (sedavé zaměstnání či manuální práce), objemu a povaze prováděné sportovní aktivity (silové?️‍♂️, vytrvalostní?‍♀️, kolektivní sporty⛹️‍♀️,..), výkonnostní úrovni (rekreační či výkonnostní sportovci), specifickém cíli (hubnutí, nabírání, udržování hmotnosti), zdravotním stavu (např. normální glukózová tolerance anebo porušená inzulínová senzitivita, potravinové alergie a intolerance) a na mnoha dalších faktorech. Ze všech těchto faktorů je patrné, že nutriční požadavky jsou nejen INDIVIDUÁLNÍ (tzn. pro každého člověka jiné), ale že se zároveň mohou (i velmi výrazně) měnit v čase i u jednoho konkrétního člověka???! Mimochodem, na tuto skutečnost (záměrně) zapomínají výrobci tekutých náhražek potravy?, kteří se nestydí lidem tvrdit LEŽ, že vytvořili dokonale vyváženou potravinu pro všechny, kterou je možné kompletně nahradit pevnou potravu. Dva lidé o stejné hmotnosti i věku mohou mít diametrálně jiné nutriční požadavky a nic jako jedna dokonale vyvážená (prášková či tekutá) potravina pro dva různé lidi neexistuje.

 

Všechny tyto faktory, které ovlivňují individuální nutriční požadavky, zná každý člověk, který se byť i jen trochu zajímal o výživu a udělal si nějaký kurz. Problém je ale ten, že tímto rozdíly v nutričních požadavcích zdaleka nekončí a dva různí lidé o stejné hmotnosti, věku, pohlaví (a všech dalších faktorech výše) mohou mít i přesto rozdílnou reakci na různé výživové postupy, redukční diety i různé potraviny. Je tomu tak díky individuální genetice a individuálnímu složení střevního mikrobiomu, které jsou pro každého člověka na této planetě unikátní. Bez ohledu na to, jaké teorii budeme přikládat tu největší důležitost – např. příznivci teorie metabolické typologie vycházejí z rozdílného nastavení vegetativního nervového systému (sympatiku a parasympatiku), další zkoumají odlišnosti na buněčné úrovni v rámci mikrocirkulace tukových buněk a mitochondriální DNA, jiní jsou přesvědčení o rozhodujícím vlivu střevního mikrobimu apod. – důležitá je praktická aplikace. Když se místo teorií totiž podíváme na relevantní vědecké studie a konkrétní příklady, ihned vidíme, jak jsme každý v rámci metabolismu, výživy a reakce na různé potraviny odlišní. Na stejné množství nějaké potraviny reagují dva různí lidé svými hormony a enzymy prokazatelně rozdílně. Např. stejné množství jedné potraviny (např. rýže?) vyvolá u dvou různých lidí jinou glykemickou odezvu. Stejná glykemická odezva na potravinu vyvolá u dvou různých lidí jinou inzulínovou odezvu a konečně dvě různé potraviny se stejným GI mohou u jednoho člověka vyloučit jiné množství inzulínu (např. hnědá rýže, špagety? anebo zmrzlina?s GI = 60). Stejně tak je např. u jednoho člověka termický efekt bílkovin až 30 % a sacharidů a tuků až 10 – 15 %, u někoho jiného je to ale jen 15 % u bílkovin a 0-5 % u sacharidů a tuků. Dokonce i tak rigidně vnímané “tabulkové” hodnoty? jako je biologická hodnota bílkovin, glykemický a inzulínový index nejsou ve skutečnosti pevně dané hodnoty, ale závisí na tom, KDO DANOU POTRAVINU JÍ! A stejně tak mohou být dvě různé redukční diety pro dva různé lidi jinak vhodné na základě jejich zdravotního stavu (obezita, inzulínová rezistence, diabetes 2. typu apod.) a mnoha dalších faktorů, což se promítne na jejich rozdílné efektivitě a udržitelnosti.

 

??️ SHRNUTÍ: NEEXISTUJE univerzální výživový postup vhodný pro všechny, protože každý člověk se liší svojí individuální reakcí na konkrétní potraviny, různé diety a poměry živin v jídelníčku. Proto si dejte velký pozor na všechny šarlatány, kteří Vám budou tvrdit, že je nějaká jedna dieta nebo výživový postup nejlepší bez rozdílu pro všechny. Ať už se jedná internetové celebrity, sportovce či fanatiky vyznávající nějakou extrémní restriktivní dietu, je absolutní nesmysl si od nich na internetu kupovat šablonu nějakého jídelníčku nebo diety?, kterou posílají každému bez rozdílu za pětistovku. A pozor si dejte i na zcela opačný extrém – pokud Vám nějaký “unikátní krevní test” uloží “personalizovaně” jíst nějaké cizokrajné ovoce?, které není v ČR běžně dostupné ? V takovém případě byste měli možná místo objednávek ze zahraničí zvážit, zdali sofistikovaně znějící názvy metod a bílé oblečení (osob, které nemají žádné zdravotnické vzdělání?‍⚕️, ale chtějí tak působit) nejsou pouze další pastí šarlatánů ? Jak zjistit, jaký výživový postup a jaká redukční dieta je pro konkrétního člověka nejlepší, si řekneme v některém z dalším článků, protože je to samo o sobě velké téma ?

 

▶️ Pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení?? , moc Vám děkujeme ?

 


 

?Literatura:

 

  1. Bell, Kirstine J., et al. „Algorithms to Improve the Prediction of Postprandial Insulinaemia in Response to Common Foods.“ Nutrients 8.4 (2016): 210.
  2. Gardner et al. Weight loss on low‐fat vs. low‐carbohydrate diets by insulin resistance status among overweight adults and adults with obesity: A randomized pilot trial. Obesity 24.1 (2016): 79-86.
  3. Zeevi, David, et al. „Personalized nutrition by prediction of glycemic responses.“ Cell 163.5 (2015): 1079-1094.

 



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.