Mléko a rakovina prsu – manipulace ČVS vs. fakta

Chtěli bychom se velmi důrazně ohradit PROTI tvrzení České veganské společnosti, která na své FB stránce a Instagramu publikovala infografiku s tvrzením “Sklenice mléka denně zvyšuje riziko rakoviny prsu o 50 %.”, což je absolutně nepravdivé tvrzení, které hraničí až se šířením poplašné zprávy. S Českou veganskou společností máme sice naplánovanou veřejnou přednášku formou dialogu (která musela být bohužel přesunuta kvůli koronaviru z 25. dubna na 7. listopadu), ale před šířením podobných nepravdivých stanovisek musíme důrazně varovat už nyní a od jejich zavádějícího tvrzení se maximálně distancovat.

 

Status České veganské společnosti (dále jen ČVS) se opírá o článek na webu Sciencedaily, který informuje o výsledcích epidemiologické studie. Nevíme, zdali si zástupci ČVS vůbec přečetli celou původní epidemiologickou studii anebo jen podtitulek zmíněného článku: “Evidence suggests consistently drinking as little as one cup per day may increase rate of breast cancer up to 50%“ a na základě toho už vytvářeli status a infografiku.

 

Zaprvé, zmíněná studie (Fraser et al., 2020) je EPIDEMIOLOGICKÁ studie. Z podstaty věci epidemiologické studie prokazují pouze korelaci a nikoliv kauzalitu! Jinými slovy, to že je například nějaká asociace mezi rakovinou prsu a konzumací mléka nemusí být kvůli pití mléka jako takového, ale kvůli tomu, že soubor osob, který mléko pije, může mít i vyšší výskyt kouření, vyšší BMI apod., zatímco osoby, které mléko nepijí vůbec mají i celkově odlišný životní styl, mohou mít vyšší míru fyzické aktivity, být nekuřáci, mít nižší BMI apod. Ukažme si pro lepší pochopení ještě jeden příklad – skutečně můžeme najít některé observační studie, které ukázaly na nižší výskyt alergií, astmatu a ekzémů u dětí, které konzumují nepasterizované mléko. Nicméně to automaticky neznamená, že to je účinek nepasterizovaného mléka. Příčinou nižšího rizika alergií, astmatu a ekzémů může být spíše teorie hygieny, protože děti, které pijí nepasterizované mléko, častěji vyrůstají ve velmi odlišných podmínkách (např. na farmách a ve styku s hospodářskými zvířaty) a díky tomu jsou obklopeni dostatkem podnětů pro stimulaci imunity. Pokud epidemiologické observační studie zjistí nějakou korelaci, neznamená to automaticky kauzální (příčinný) vztah. Ale zpátky k výše uvedenému článku. I samotní autoři PŘÍMO VE STUDII před vyvozováním podobných závěrů varují: „Nevertheless, causality specifically attributable to dairy products is not proven by this work, but deserves further consideration.“ A opravdu se na nás nezlobte, ale “may increase” a “up to 50%” opravdu neznamená v češtině “sklenice mléka denně zvyšuje riziko rakoviny prsu o 50 %”.

 

Hlavní autor popisované studie v článku navíc dává možnou asociaci mezi pitím mléka a vyšším rizikem rakoviny prsu do souvislosti s obsahem estrogenů v mléce, což je ale již dávno vyvrácený mýtus. V mléku totiž nalezneme naprosto minimální koncentrace estrogenů, které nemohou mít při běžném příjmu žádné biologické účinky. Jak ukázala jiná studie (Macrina et al., 2012), 3 porce mléka denně (710 ml) představuje příjem estrogenů, který odpovídá 0,01-0,1 % denní endogenní produkce estrogenu u prepubertálních dívek, chlapců i dospělých mužů a žen. Jinými slovy, horní hranice tohoto rozmezí znamená, že každý den vytvoří přirozeně naše tělo přinejmenším 1000x více estrogenu, než kolik ho přijmeme vypitím 710 ml mléka. Podle guidelinů americké FDA (Food and Drug Administration) zvířecí pohlavní hormony nemají žádné biologické účinky na organismus, pokud je zkonzumujeme v množství menším, než kolik odpovídá 1 % přirozené endogenní produkce těchto hormonů v organismu. Abyste toto množství 1 % překročili, museli byste podle výše zmíněné studie konzumovat denně 3-12 litrů mléka (množství estrogenu se v jednotlivých vzorcích mírně liší). I tak byste se ale dostali pouze na množství estrogenu, které odpovídá 1 % množství, které Vaše tělo přirozeně vytvoří každý den. Navíc pohlavní hormony, které přijmeme orálně, prochází naším gastrointestinálním traktem, kde dochází k procesu trávení a kdyby si i přesto část své  biologické aktivity zachovaly, následně musí projít ještě játry, které je dále inaktivují (efekt prvního průchodu). Proto tvrzení, že jedna sklenice mléka denně zvyšuje riziko rakoviny prsu o 50 % kvůli obsahu estrogenů je naprostý nesmysl.

 

Jestliže se podíváme na kvalitnější studie, které poskytují silnější důkazy z hlediska medicíny založené na důkazech (EBM), zjistíme, že vše může být úplně jinak. Konkrétně meta-analýza více prospektivních kohortových studií z roku 2011 zjistila, že příjem mléčných výrobků má naopak mírný protektivní efekt proti rakovině prsu a příjem samotného mléka nevede ke zvýšenému riziku rakoviny prsu (Dong et al., 2011). Je to zřejmě díky tomu, že mléko a mléčné výrobky obsahují látky s mnoha pozitivními účinky na lidský organismus a to včetně ochranného účinku proti rakovině prsu (vitamin D, vápník, CLA apod.).

 

A pokud ČVS srovnává kravské mléko s rostlinnými nápoji (rostlinné mléko neexistuje, mléko je produkt mléčné žlázy savců), podívejme se, jaké je stanovisko odborníků z VŠCHT v Praze (Horáčková et al., 2017): “Závěrem lze konstatovat, že rostlinné nápoje mohou sloužit jako doplnění či určité zpestření jídelníčku, ale z hlediska nutričního nemohou nahradit ve výživě mléko. Jen málo z druhů rostlinných nápojů dokáže v určité míře nahradit živiny přirozeně obsažené v mléce. Úplná náhrada kravského mléka těmito nápoji je nevhodná zejména u dětí, těhotných a kojících žen a starších osob, protože nedodávají organismu některé živiny v dostatečném množství a kvalitě. Mléko je přirozený živočišný produkt a je přímo použitelné pro spotřebu bez dalších aditiv. Naproti tomu alternativní rostlinné nápoje představují vždy určitým způsobem zpracovávané výrobky často právě s celou řadou aditiv.”

 

Rostlinné náhražky mléka totiž nejsou ani omylem automaticky zdravější varianty, podívejte se, jak dopadla analýza nutričních hodnot sójových nápojů (Dostálová et al., 2012): “Z výsledků plyne, že tuk poloviny sušených sójových nápojů obsahoval velmi vysoké množství (48,2-49,3 %) trans-nenasycených mastných kyselin (byl použit částečně ztužený tuk). Obsah trans-nenasycených mastných kyselin v jedné porci (25 g sušeného výrobku) překročil u čtyř výrobků (Zajíc Sójový nápoj Plus, Zajíc Sójový nápoj s vlákninou, Zajíc Sójový nápoj s příchutí a Zajíc Sójový nápoj natural) tolerovatelný denní příjem 2,5 g. Zastoupení trans-nenasycených mastných kyselin (TFA) ve výrobcích Zajíc bylo vysoké, v průměru 38 %, přičemž sušený sójový nápoj Zajíc je na některých internetových stránkách prezentován jako výrobek, který působí preventivně proti vzniku civilizačních chorob, chrání srdce a cévy. Příjem TFA přitom představuje rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Konzumací 1 sklenice tohoto nápoje (přibližně 30 g prášku na 250 ml teplé vody) by byl naplněn tolerovatelný denní limit pro příjem TFA, který činí 2,5 g TFA.”

 

Pokud se navíc podíváme na studie, které se zabývaly vlivem sóji či sójových produktů na zdraví a jejich potenciálními estrogenními efekty, můžeme nalézt několik případových studií, kdy opravdu nadměrná konzumace sóji mohla mít negativní důsledky na zdraví – např. snížení libida, gynekomastii a erektilní dysfunkci (Martinez et al., 2008; Siepmann et al., 2011). Je však nutné říci, že tito lidé konzumovali opravdu vysoké množství sójových isoflavonoidů (např. v podobě 2,8 litrů sójového mléka denně po dobu několika měsíců). Pokud ČVS propaguje rostlinné nápoje jako automaticky zdravé a naopak mléko jako něco, co Vám zvedne o 50 % riziko rakoviny, jedná se o naprosto účelovou manipulaci dat. Výsledky další recentní studie (Pala et al., 2019), která sledovala 45 000 lidí v průměru zhruba 15 let, zjistila, že pravidelné pití mléka (120-160 g/den) je asociováno s celkově nižší mortalitou o 25 %. Mléko a mléčné výrobky tak nepochybně pro většinu z nás patří mezi součást zdravé a pestré stravy.

 

Z textu výše je patrné, že na výživu člověka nemůžeme nahlížet jen černobíle a chceme znovu zdůraznit, že je velmi unáhlené z jedné observační studie vyvozovat nějaké definitivní závěry (navíc v souvislosti s tak komplexním a složitým tématem, jakým je výživa a nádorová onemocnění), jako to v tomto případě udělala ČVS. Velice nás proto mrzí, že se Česká veganská společnost nesnaží objektivně informovat o rostlinné stravě a místo toho veřejnost straší radikálními nepravdivými informace o výživě člověka. Na společnou přednášku jsme kývli díky tomu, že jsme ve vedení České veganské společnosti přišli do kontaktu s lidmi, se kterými byla rozumná řeč. Pevně věříme, že tento status a infografika je pouze “úletem” jednotlivého nekritického příznivce veganské ideologie a Česká veganská společnost dle svého kritického úsudku tuto chybu napraví.

 

 

Mohlo by Vás také zajímat:

 

Dokument The Game Changers – fikce vs. FAKTA

 

 

Veganské mýty o výživě člověka

 

 

Zdroje:

 

  1. DONG, Jia-Yi, et al. Dairy consumption and risk of breast cancer: a meta-analysis of prospective cohort studies. Breast cancer research and treatment, 2011, 127.1: 23-31.

     

  2. DOSTÁLOVÁ, Jana, et al. Nutriční hodnota sójových nápojů. XLII. Symposium o nových směrech výroby a hodnocení potravin, 2012

     

  3. FRASER, Gary E., et al. Dairy, soy, and risk of breast cancer: those confounded milks. International Journal of Epidemiology, 2020.

     

  4. HORÁČKOVÁ, Šárka, et al. Porovnání rostlinných nápojů a kravského mléka z výživového a senzorického hlediska. Mlékařské listy, 2017, 4-9.

     

  5. CHEN, Peizhan, et al. Meta-analysis of vitamin D, calcium and the prevention of breast cancer. Breast cancer research and treatment, 2010, 121.2: 469-477.

     

  6. KELLEY, Nirvair S.; HUBBARD, Neil E.; ERICKSON, Kent L. Conjugated linoleic acid isomers and cancer. The Journal of nutrition, 2007, 137.12: 2599-2607.

     

  7. LEVY, Len, et al. Analyses for hormonal substances in food producing animals. Royal Society of Chemistry, 2009.

     

  8. Macrina AL, Ott TL, Roberts RF and Kensinger RF (2012) Estrone and estrone sulfate concentrations in milk and milk fractions. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics 112, 1088–1093.

     

  9. MARTINEZ, Jorge; LEWI, Jack. An unusual case of gynecomastia associated with soy product consumption. Endocrine Practice, 2008, 14.4: 415-418.

     

  10. New study associates intake of dairy milk with greater risk of breast cancer: Evidence suggests consistently drinking as little as one cup per day may increase rate of breast cancer up to 50% — ScienceDaily. ScienceDaily: Your source for the latest research news [online]. Dostupné z: https://www.sciencedaily.com/releases/2020/02/200225101323.htm

     

  11. PALA, Valeria, et al. Associations of dairy product consumption with mortality in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC)–Italy cohort. The American journal of clinical nutrition, 2019, 110.5: 1220-1230.

     

  12. PEAKER, Malcolm. Oestrogens in milk and breast cancer: a cause for concern… or not?. Journal of Dairy Research, 1-4.

     

  13. POND, Susan M.; TOZER, Thomas N. First-pass elimination basic concepts and clinical consequences. Clinical pharmacokinetics, 1984, 9.1: 1-25.

     

  14. SIEPMANN, Timo, et al. Hypogonadism and erectile dysfunction associated with soy product consumption. Nutrition, 2011, 27.7-8: 859-862.

     

  15. The Truth About Hormones in Milk – Science Driven Nutrition. Science Driven Nutrition – DRIVEN BY SCIENCE| GUIDED BY EVIDENCE [online]. Dostupné z: http://sciencedrivennutrition.com/hormones-milk/

     

  16. XIE, S. P.; JAMES, S. Y.; COLSTON, K. W. Vitamin D derivatives inhibit the mitogenic effects of IGF-I on MCF-7 human breast cancer cells. Journal of endocrinology, 1997, 154.3: 495-504.

     

  17. XIE, S. P.; PIRIANOV, G.; COLSTON, K. W. Vitamin D analogues suppress IGF-I signalling and promote apoptosis in breast cancer cells. European Journal of Cancer, 1999, 35.12: 1717-1723.

     



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.