KRATOM – zázračná bylina nebo nebezpečná droga?

Možná jste si v poslední době na sociálních sítích a internetu všimli časté propagace různě barevného prášku s tajemným názvem „kratom“. Marketing kratomu je samozřejmě podpořen vstupem influencerů a dokonce i sportovců, kteří prodej této látky podporují často se slevovými kódy za účelem zisku na svých sociálních sítích. O co se ale vůbec jedná a může mít tato tradiční bylina opravdu léčivé účinky anebo je to naopak hazard s lidským zdravím?

 

 

CO JE TO KRATOM

 

Kratom neboli Mitragyna speciosa je stálezelený strom příbuzný kávovníku, který roste v tropických oblastech jihovýchodní Asie jako je např. Thajsko, Indonésie, Barma nebo Malajsie. Můžeme najít zmínky o jeho použití v tradiční medicíně již z 19. století, ale kratom se také v některých těchto oblastech později používal i jako náhražka opiátů. Tento strom obvykle dorůstá do výšky 4-9 m a ke konzumaci se používají jeho listy a menší stonky. Usušené listy kratomu mohou být žvýkány, kouřeny nebo použity pro tvorbu extraktu. Usušený prášek se poté používá nejčastěji pro tvorbu nápoje, jehož účinky jsou podmíněny obsahem alkaloidů – zejména mitragyninu a 7-α-hydroxymitragyninu (7-HMG), ale kratom obsahuje více než 25 známých alkaloidů.

 Mezi další zjištěné alkaloidy patří například mitraphyline, raubasin, mitragynalin, mitralactonal, paynanthein, rhynchophylin. Kratom dále obsahuje také flavonoidy, terpenoidy, polyfenoly a glykosidy, jedná se tedy o mix mnoha různých látek s možnými biologickými účinky na náš organismus.

 

V dnešní době se stále častěji v Evropě i Americe setkáváme s rozšířením komerčně dostupných produktů s obsahem kratomu, avšak problémem je, že kvalita u těchto produktů nemusí být vždy stejná. U těchto produktů můžeme například najít velmi variabilní obsah psychoaktivních alkaloidů, který závisí na mnoha faktorech (např. na podnebí, konkrétní odrůdě či kvalitě půdy) a dokonce můžeme najít i zmínky o použití jiných neznámých rostlin v těchto produktech.1 Rozdílný obsah účinných látek samozřejmě ovlivňuje i potenci tohoto produktu. Dle některých studií se obsah účinné látky mitragyninu v komerčně dostupných produktech pohyboval mezi 1,2 – 6,3 %, tzn. můžete si koupit produkt, jehož účinky pocítíte až při relativně vysoké dávce a následně produkt, který bude mít při stejné dávce v podstatě více než 5x silnější efekt.2

 

 

LEGÁLNÍ STATUS

 

V roce 1979 thajská vláda zakázala nákup, prodej, import i držení kratomu, a dokonce zakázala i výsadbu nových stromů a nakázala vykácení těch stávajících. V Malajsii byl kratom legální až do roku 2003, kdy vešla v platnost nová regulace jedovatých látek (tzv. Poison Act) a od té doby za jeho distribuci hrozí postih či dokonce vězení. Kratom je dále také zakázaný v mnoha zemích Evropy jako je např. Dánsko, Polsko a Švédsko. V současné době se také USA snaží prodej kratomu regulovat.3 Pod zakázaná narkotika kratom spadá v Austrálii a Barmě. Naopak v Indonésii je kratom legální a odtud se exportuje do Asie, Severní Ameriky i Evropy.4

 

V České republice není prodej ani užívání kratomu zatím zakázáno, nicméně dle současné legislativy není kratom schválen ani jako doplněk stravy. Kratom si tedy můžete koupit, ale teoreticky by neměl být konzumován – jedná se o tzv. „sběratelský předmět“.

 

 

ÚČINKY KRATOMU

 

Všechny účinky kratomu nejsou ještě dostatečně prokázány, ale jeho dominantní efekt je zprostředkován silnou schopností mitragyninu působit na opioidní receptory.5 Na buněčné úrovni poté mitragynin funguje tak, že blokuje vápníkové kanály a zabraňuje uvolnění neurotransmiteru z nervových zakončení.6 Vědci takto vysvětlují jeho analgetické schopnosti. Další zmíněnou psychoaktivní látkou v kratomu je 7-HMG a předpokládá se, že tato látka je přibližně 17x účinnější než morfin z pohledu působení na opioidní receptory. Poločas rozpadu mitragyninu a 7-HMG je kolem 3,5 a 2,5 hodin.7

 

Celkové účinky kratomu na lidský organismus poté musíme rozlišit dle použité dávky. Nižší dávky, zhruba 1-5 gramů sušených listů, způsobují silný stimulační efekt. I proto se kratom u mužů v asijských zemí tradičně používá ke zlepšení pracovní výkonnosti. Při pozření listů kratomu můžeme očekávat první účinky po cca 10 minutách a po 30-60 minutách se dostaví jeho plné účinky. Stimulační účinky přetrvávají celkem zhruba 60-90 minut. Tato dávka kratomu do 5 g zvyšuje chuť do práce, komunikativnost, pozornost a libido. Vedlejší účinky těchto nižších dávek jsou obecně minimální, avšak jsou popsány i případy úzkosti a vnitřního rozrušení. 7

 

Dle asijské legendy se říká, že otec provdávající svoji dceru, ji raději přislíbí uživateli kratomu, než kuřáku marihuany. Kuřák marihuany je totiž líný a celý den nic nedělá. Naopak uživatel kratomu je aktivní a pracuje celý den.

 

Pokud užijeme vyšší dávku v rozmezí 5-15 gramů listů kratomu, začnou převažovat opioidní účinky. U těchto dávek můžeme očekávat vysoký analgetický efekt, který potlačuje vnímání možné bolesti a také tyto dávky zmírňují abstinenční příznaky při závislosti na opiátech. Také často nastává euforie, která je však méně vyjádřena v porovnání s ostatními opiáty. Možným vedlejším účinkem při těchto dávkách je průjem.

 

Při extrémních dávkách nad 15 g můžeme očekávat stupor, což je stav neschopnosti pohybu, ztuhlosti a snížených reakcí na okolní podněty. Dále také se může projevit zvýšené pocení, nevolnost, závratě a poruchy nálady. Tyto efekty často rychle odezní a jsou následovány zvýšeným útlumem a stavem podobným spánku.

 

Účinky kratomu také obecně záleží na použité odrůdě:

 

  1. Červený kratom – vyšší analgetické efekty
  2. Bílý a zelený kratom – vyšší stimulační efekt (především bílý kratom), zlepšují náladu

 

Celkový účinek kratomu tedy záleží na použité dávce, odrůdě, celkovém obsahu účinných látek a také na individuální toleranci či genetických polymorfismech, což jsou malé genetické odchylky mezi námi, které mimo jiné mohou ovlivnit i metabolismus kratomu. Rychlost nástupu účinku může být ovlivněna konzumací stravy, kdy obecně jídlo zpomaluje efekt kratomu. Celková délka účinku může trvat až 5-7 hodin s nejvyšším efektem mezi 2-4 hodinami po konzumaci, nicméně slabý efekt můžeme pozorovat i následující den.7

 

 

RIZIKA KRATOMU A VEDLEJŠÍ ÚČINKY

 

Kratom se obecně řadí mezi málo toxické látky, ale je nutné poznamenat, že naprostá většina prokázaných toxických účinků kratomu pochází z animálních studií, které navíc měly rozdílné závěry. Na hlodavcích byl prokázán např. nefro a hepatotoxický efekt u vysokých dávek kratomu. Přenositelnost těchto toxických účinků z animálního výzkumu na člověka je však sporná.

 

U člověka můžeme najít některé případové studie, které se tímto tématem také zabývaly. V roce 2011 například byla publikována studie, která popisovala případ mladého muže, jenž 2 týdny užíval kratom. Tento muž byl přijat do nemocnice s úporným svěděním a žloutenkou, která byla způsobena zánětem jater pravděpodobně vlivem užívání kratomu.8

 

Mezi akutní vedlejší účinky kratomu patří úzkost, iritabilita a zvýšená agresivita. Při vyšších dávkách mohou převládnout nežádoucí účinky, které nalezneme i u opiátů – útlum, nevolnost, zácpa a svědění.9

 

Dlouhodobé užívání vyšších dávek kratomu potom může vést k hyperpigmentaci tváří, třesu, hubnutí, nechutenství, a dokonce i psychóze. Dále také v literatuře můžeme najít důkazy o vážných záchvatech po užití kratomu samotného či v kombinaci s ostatními drogami. 9

 

Jako velmi alarmující je fakt, že užívání kratomu je také dokonce spojováno s několika úmrtími! Nicméně je nutné zmínit, že ve většině případů šlo o kombinaci s ostatními stimulanty nebo drogami.9

 

Zde právě můžeme narazit na jeden z hlavních problémů kratomu, protože přesně nevíme, jak mohou silné psychoaktivní látky v kratomu interagovat s předepsanou medikací, jinými drogami či stimulačními látkami nebo i dalšími přírodními suplementy. Díky neexistující regulaci a standardizaci také v podstatě nevíme, jaké množství účinných látek konzumujeme, je tedy velmi těžké odhadnout „správnou“ dávku.

 

Naopak některé další kvalitní studie vedlejší účinky kratomu zlehčují a uvádí limitace předchozích studií na toto téma a také kulturní i socioekonomické rozdíly mezi americkou a asijskou populací, které také podle autorů mohly zkreslit výsledky a přecenit nežádoucí účinky.10

 

 

ZÁVISLOST A VZNIK TOLERANCE

 

Ohledně rizika vzniku závislosti na kratom můžeme v literatuře nalézt protichůdné názory. V některých případech se uvádí, že má kratom menší potenciál k tvorbě závislosti v porovnání s jinými opiáty, nicméně některé kazuistiky popisují vznik tolerance a velmi silné závislosti při jeho chronickém užívání.7 Pokud je pravidelná konzumace kratomu zastavena, objevují se obvykle abstinenční příznaky, které jsou stejné jako u tradičních opiátů – poruchy nálady, bolest svalů, průjem, hypertenze, nespavost, bolest kloubů a podrážděnost. Závislost na kratomu je také velkým problémem v některých zemích jihovýchodní Asie.9

 

Výzkumníci na toto téma provedli studii na 293 mužích z Malajsie, kteří pravidelně kratom užívají. U 73 % z nich opravdu došlo při vyřazení kratomu k abstinenčním příznakům, které trvaly 1-3 dny.11 Studie na toto téma, které byly provedeny v USA, poté udávají nižší míru abstinenčních příznaků, které se objevují pouze u 9-10 % uživatelů kratomu při jeho vysazení.12,13

 

 

ZÁVĚR

 

Na základě dostupných studií se ukazuje, že kratom má významné stimulační, psychoaktivní a analgetické účinky, které můžeme využít pro léčbu některých onemocnění, zvládání chronické bolesti či závislostí, ale bohužel se v dnešní době často kratom zneužívá i pro rekreační nebo jiné účely. Při jeho užití bychom měli vždy zvážit možné benefity a rizika.

 

Mezi jeho největší rizika patří vznik závislosti a potenciální toxicita. Dále je také velkým problémem nedostatečná kontrola kvality, kdy některé produkty mohou být kontaminovány jinými a potenciálně i toxickými látkami, a také absence standardizace – tzn. v podstatě nevíte, jak moc potentní kratom kupujete a jaké množství účinných látek reálně produkt obsahuje. Nejsou také dostatečně prozkoumány možné interakce kratomu a jiných léčiv, bylin nebo drog.

 

I když je tedy kratom opravdu zajímavá rostlina s možnými benefity, které bychom v budoucnu mohli začít využívat rutinně i v medicíně, měli bychom stále být velmi opatrní. Existuje totiž spoustu neznámých a potenciálních rizik, které nejsou do této doby dostatečně prozkoumány. Jako velký problém také vnímáme nekritickou propagaci kratomu na sociálních sítích, kde obykle nejsou dostatečně zmíněna možná rizika, které plynou z pravidelného užívání tohoto produktu.

 

 

 

Zdroje:

 

 

  1. HANNA, Jon. Bogus Kratom market exposed. Entheogen Review, 2012, 12.1: 26-28.
  2. KIKURA-HANAJIRI, Ruri, et al. Simultaneous analysis of mitragynine, 7-hydroxymitragynine, and other alkaloids in the psychotropic plant “kratom”(Mitragyna speciosa) by LC-ESI-MS. Forensic toxicology, 2009, 27.2: 67-74.
  3. Important Kratom Legislative Updates: February 2021 | Kratom Science. Kratom Science[online]. Copyright © 2021 [cit. 19.04.2021]. Dostupné z: https://www.kratomscience.com/2021/02/12/important-kratom-legislative-updates-february-2021/
  4. HASSAN, Zurina, et al. From Kratom to mitragynine and its derivatives: physiological and behavioural effects related to use, abuse, and addiction. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 2013, 37.2: 138-151.
  5. YAMAMOTO, Leonardo T., et al. Opioid receptor agonistic characteristics of mitragynine pseudoindoxyl in comparison with mitragynine derived from Thai medicinal plant Mitragyna speciosa. General Pharmacology: The Vascular System, 1999, 33.1: 73-81.
  6. MATSUMOTO, Kenjiro, et al. Inhibitory effect of mitragynine, an analgesic alkaloid from Thai herbal medicine, on neurogenic contraction of the vas deferens. Life sciences, 2005, 78.2: 187-194.
  7. WARNER, Marcus L.; KAUFMAN, Nellie C.; GRUNDMANN, Oliver. The pharmacology and toxicology of kratom: from traditional herb to drug of abuse. International journal of legal medicine, 2016, 130.1: 127-138.
  8. KAPP, Friedrich G., et al. Intrahepatic cholestasis following abuse of powdered kratom (Mitragyna speciosa). Journal of Medical Toxicology, 2011, 7.3: 227-231.
  9. PROZIALECK, Walter C.; JIVAN, Jateen K.; ANDURKAR, Shridhar V. Pharmacology of kratom: an emerging botanical agent with stimulant, analgesic and opioid-like effects. The Journal of the American Osteopathic Association, 2012, 112.12: 792-799.
  10. SWOGGER, Marc T.; WALSH, Zach. Kratom use and mental health: A systematic review. Drug and alcohol dependence, 2018, 183: 134-140.
  11. SINGH, Darshan; MÜLLER, Christian P.; VICKNASINGAM, Balasingam K. Kratom (Mitragyna speciosa) dependence, withdrawal symptoms and craving in regular users. Drug and alcohol dependence, 2014, 139: 132-137.
  12. GRUNDMANN, Oliver. Patterns of kratom use and health impact in the US—results from an online survey. Drug and alcohol dependence, 2017, 176: 63-70.
  13. SWOGGER, Marc T., et al. Experiences of kratom users: a qualitative analysis. Journal of psychoactive Drugs, 2015, 47.5: 360-367.