Komplexní pohled na potraviny

blank V posledních desetiletích jsme si zvykli pohlížet na potraviny striktním “chemickým pohledem” ⚗️🔬 jako na tabulkový součet jednotlivých obsažených živin – ať již z perspektivy makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky), mikroživin (vitamíny, minerální látky a stopové prvky) anebo “rizikových” složek, jako je např. vysoký obsah nasycených mastných kyselin, cholesterolu, cukru anebo soli. 📊

 

Problém s tímto pohledem je ovšem ten, že lidé nikdy nekonzumují žádné živiny izolovaně, ale vždy konzumují celé potraviny a kombinace potravin ve formě jídel🥣🥪🍜, které dohromady obsahují širokou paletu mnoha živin a dalších bioaktivních látek a které se navzájem ovlivňují. Výzkumy a závěry z posledních let totiž ukazují, že stejný absolutní obsah živin konzumovaný ve formě různých potravin a jídel má různý zdravotní efekt👨‍⚕️. Tak například ačkoliv mají tučné sýry (a některé jogurty) poměrně vysoké množství nasycených tuků a soli, jejich pravidelná konzumace nemá stejný negativní zdravotní dopad (např. na hladinu triacylglycerolů a cholesterolu v krvi, krevní tlak apod.) jako konzumace stejného množství těchto živin z jiných potravin (např. chipsů nebo másla). Ačkoliv tedy většina lékařů stále doporučuje konzumaci například těchto tučných sýrů omezit🧀, výzkumy naopak ukazují, že jejich pravidelná konzumace je naopak spojená s nižším rizikem vzniku diabetu 2. typu i kardiovaskulárních chorob. Hlavním důvodem je velmi pravděpodobně skutečnost, že tučné sýry vedle vysokého podílu nasycených mastných kyselin a soli zároveň obsahují i široký komplex mnoha bioaktivních látek včetně MFGM (“milk fat globule membrane”), dále také vápník (který na sebe ve střevě navazuje nasycené mastné kyseliny), prospěšné bakterie a celkově mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom.

 

Dalšími příklady mohou být “obávané” sacharidy anebo naopak velmi oblíbená ořechová másla. Stejný obsah komplexních sacharidů i cukru může mít miska nakrájeného ovoce a zeleniny🍎🍌🥕🥦 i miska cornflakes či snídaňových cereálií, ale jejich dynamika v organismu a efekt na zdraví i hubnutí bude značně rozdílný díky rozdílnému obsahu vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Stejně tak může mít nějaké množství ořechového másla stejné množství tuků i kalorií jako odpovídající množství celých ořechů🥜🌰. Ačkoliv ale může být tabulková nutriční hodnota stejná, z ořechového másla se stráví a vstřebá do organismu více živin a tedy i kalorií než z celých ořechů, protože rozkousání ořechů nenaruší rostlinné struktury tolik jako průmyslové zpracování, které zvyšuje celkovou stravitelnost ořechového másla. A konečně, jak jsme si vysvětlili v nedávném článku o bílé a hnědé rýži, je velký rozdíl mezi tím konzumovat bílou rýži samostatně🍚 anebo jako součást komplexního jídla, které obsahuje například i maso, olej i zeleninu.

 

🏁🏛️SHRNUTÍ: na potraviny nelze nahlížet pouze dosavadním “chemickým” pohledem tabulkového množství jednotlivých obsažených živin a to i těch “rizikových” jako je např. obsah nasycených mastných kyselin, cukru nebo soli. Lidé totiž nikdy nekonzumují jednotlivé živiny izolovaně, ale jedí různé potraviny a jídla, která vždy obsahují celé široké komplexy dalších živin a bioaktivních látek, které se navzájem ovlivňují. Tento pohled na potraviny se začíná naštěstí v posledních několika letech měnit a například v loňském roce byl publikován v časopise The American Journal of Clinical Nutrition na toto téma důležitý článek 18 mezinárodně uznávaných expertů na epidemiologii, výživu a preventivní medicínu, který mění tento tradiční pohled na potraviny. Ať se nám to líbí či nikoliv, NĚKTERÉ dosud zakazované nebo nedoporučované potraviny (např. s vysokým obsahem živočišných tuků nebo soli) mohou mít i přímý pozitivní zdravotní efekt. Pozn.: opečená slanina mezi ně nepatří. 😉

 

▶️ A pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení💻📱 , moc Vám děkujeme 🙂

 


 

📚 LITERATURA:

 

  1. Fardet, Anthony, and Edmond Rock. „Toward a new philosophy of preventive nutrition: from a reductionist to a holistic paradigm to improve nutritional recommendations.“ Advances in nutrition5.4 (2014): 430-446.
  2. Hjerpsted, Julie, Eva Leedo, and Tine Tholstrup. „Cheese intake in large amounts lowers LDL-cholesterol concentrations compared with butter intake of equal fat content–.“ The American journal of clinical nutrition 94.6 (2011): 1479-1484.
  3. Spitsberg, V. L. „Invited review: Bovine milk fat globule membrane as a potential nutraceutical.“ Journal of dairy science88.7 (2005): 2289-2294.
  4. The Problem With Diet Studies: We Don’t Eat Macronutrients – Medscape – Sep 05, 2018.
  5. Thorning, T. K. et al., 2017. Whole dairy matrix or single nutrients in assessment of health effects: current evidence and knowledge gaps. The American Journal of Clinical Nutrition. 105(5), 1033–1045.

 



Nedávno proběhl již 3. ročník
Mezinárodní konference Moderní Výživy!

Pořiďte si přístup ke kompletnímu záznamu konference (po neomezenou dobu).
Čeká Vás bohatý program v podání 8 řečníků ze 4 zemí.

blank

Hlavním cílem konference je přinést vědecky podložené informace o výživě od odborníků srozumitelnou formou pro širokou veřejnost. Na konferenci se za jeden den dozvíte evidence-based informace z různých oblastí výživy od špičkových odborníků z ČR, ze Slovenska, Irska i USA, které najednou nikde jinde neuslyšíte!