Je ketogenní dieta nadřazená jiným dietám?

Rozmohl se nám tady opět takový nešvar… Nadřazování ketogenních diet nad všechny ostatní druhy redukčních a sportovních diet. Většina nedorozumění ale vychází z toho, že se míchají účinky ketodiet na hubnutí, terapii vybraných onemocnění a na sportovní výkon. Jak je to s ketodietami doopravdy?

 

Efekt ketogenních diet na hubnutí a pálení tuků není nijak nadřazený jiným redukčním dietám o stejném množství energie a hlavně bílkovin, které jsou odpovědné za pocit sytosti a zvýšení termogeneze. U ketodiet sice opravdu dochází k vyššímu iniciálnímu poklesu hmotnosti v prvních 2 týdnech diety (snížením glykogenových zásob a navázané vody), ale již v horizontu 4 týdnů jsou výsledky na pokles hmotnosti i redukci tuku stejné jako např. u HCLF diet (či horší).

“Ketoadaptace” sice skutečně zvyšuje oxidaci (pálení) tuků v organismu, ale s vyšším příjmem tuků v jídelníčku se i více tuků v organismu ukládá! Jinými slovy, ketodieta opravdu zvyšuje lipolýzu, ale současně zvyšuje i LIPOGENEZI v organismu a ketóza sama o sobě nevede k celkovému poklesu bilance tuku! K tomu vede až kalorický deficit. (Ano, pokud nebudete v energetickém deficitu, můžete i v ketóze nové tuky nabírat).

Ketodiety mají význam v TERAPII vybraných onemocnění jako je např. morbidní obezita, diabetes, epilepsie a další, ale jedná se o přesně definovanou klinickou výživu. Zároveň mohou být vhodnější pro redukci hmotnosti bez možnosti navýšení výdeje energie pohybovými aktivitami (např. stav po endoprotéze kyčle), pro osoby s inzulínovou rezistencí a při hubnutí stylem “ad libitum” u morbidně obézních osob (při striktním vyřazení sacharidů dojde k většímu poklesu příjmu energie při neomezené konzumaci tučných jídel, než při striktním vyřazení tuků a neomezené konzumaci sacharidových jídel a slazených nápojů). Naopak “klasické” HCLF diety vedou k většímu zvýšení energetického výdeje pohybem a mohou být vhodnější pro běžnou populaci s nadváhou, prvním stupněm obezity a rekreační sportovce.

Ketodiety mají ve většině sportů, kde je SPORTOVNÍ VÝKON závislý na glykogenu (včetně většiny vytrvalostních), negativní vliv – zvyšuje se spotřeba kyslíku pro udržení stejného výkonu (např. cyklistika, sportovní chůze) a RYCHLOST RESYNTÉZY ATP při výkonu je výrazně nižší z tukového metabolismu (0,4 mol ATP/min) než z aerobního i anaerobního rozpadu glykogenu (1-2 mol ATP/min). Vysoký podíl tuků v jídelníčku při ketogenní dietě zpomaluje vstřebávání bílkovin i sacharidů a zpomaluje regeneraci. Tuky navíc nejsou využitelné jako pohotový zdroj energie přímo při výkonu (s výjimkou MCT). Ketodiety tedy mohou být vhodné ve sportech jako vzpírání či silový trojboj, ale někteří sportovci mohou mít problém s dostatečným příjmem bílkovin (příjem bílkovin vyšší než cca 1,5 g/kg může narušit ketózu).

🏁 Shrnuto, ketodiety MOHOU být vhodné ve sportech, kde je výkon nezávislý na glykogenu (vzpírání, silový trojboj) anebo se jedná o extrémní vytrvalostní výkon (závody ironman, ultramaraton), dále pro pacienty s diabetem, morbidní obezitou a také pro osoby, které potřebují hubnout bez možnosti navýšit svůj energetický výdej pohybem (např. stav po endoprotéze kyčle). Naopak “klasické” high-carb low-fat (HCLF) diety jsou vhodnější pro sporty, kde je výkon závislý na glykogenu (tedy pro drtivou většinu sportů od biatlonu, přes cyklistiku a kolektivní sporty až po kulturistiku a CrossFit) a dále pro rekreační sportovce a osoby s nadváhou a mírnou obezitou, které chtějí hubnout v kontextu navýšení pohybových aktivit.

Pokud se Vám článek líbil a udělal Vám v oblasti ketogenních diet jasno, budeme opět velmi rádi za sdílení, moc děkujeme



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.