Hmyz v potravinách – zkáza nebo spása lidské společnosti?

V lednu letošního roku schválila Evropská komise na seznam povolených potravin nové druhy hmyzu 1. Konkrétně se jedná o larvy potemníka stájového (latinsky Alphitobius diaperinus). Zároveň na seznam přibyl také částečně odtučněný prášek z celého cvrčka domácího (latinsky Acheta domesticus). Toto schválení vyvolalo v českých médiích a na sociálních sítích obrovskou vlnu hysterie, ke které se přidali i někteří výrazní čeští politici (např. Tomio Okamura 2 nebo Andrej Babiš 3) a dezinformátoři, jako je např. profesor Staněk 4, kterého projekt Čeští elfové zařadil do svého přehledu české dezinformační scény. Díky těmto dezinformacím český start-up Sens food dokonce přišel o důležitého obchodního partnera 3. Co se ale ve skutečnosti na poli legislativy mění? A hrozí nám nějaké nebezpečí po konzumaci hmyzu, jak tvrdí někteří politici?

 

Na úvod si pojďme říct, že zavedení produktů z hmyzu není žádná senzační novinka. Například cvrččí mouka je na českém trhu už roky. Již v roce 2018 jste si mohli v Penny koupit chléb, ve kterém byla část mouky nahrazena moukou cvrččí 5. Zároveň jsou běžně k sehnání ku příkladu různé energetické tyčinky, a to jak v prodejnách zdravé výživy, tak i v běžných supermarketech 6.

 

Zmíněný seznam povolených potravin pro EU byl tedy o nové druhy hmyzích surovin pouze rozšířen. V minulosti byly schváleny již tři druhy hmyzu, konkrétně larvy potemníka moučného (latinsky Tenebrio molitor), saranče stěhovavé (latinsky Locusta migratoria) a cvrček domácí (latinsky Acheta domesticus). Ty tak mohou být v různých formách (obvykle v podobě mouky) již součástí potravin na trhu – hmyz v těchto potravinách musí být samozřejmě uveden ve složení výrobku.

 

 

Může se do potravin dostat jakýkoli hmyz?

 

Oficiálně jsou pro použití v potravinách Evropskou unií schváleny pouze zmíněné 4 druhy hmyzu. Pokud by chtěl kdokoli z výrobců potravin používat i některé další druhy, musí tyto nejprve projít schvalovacím procesem.

 

Hmyz se navíc řadí mezi tzv. nové potraviny, tedy potraviny, které se běžně v rámci EU nekonzumovaly před 15. květnem 1997. Jako takový prochází přísnými kontrolami bezpečnosti a musí být vždy pro zákazníka řádně označen. Pokud má navíc nová potravina nahradit jinou, nesmí se od ní lišit tak, aby konzumace nové potraviny byla pro spotřebitele z hlediska výživy nevýhodná 7.

 

 

Benefity konzumace hmyzu

 

Přestože nám se to může zdát podivné, ve velké části světa je jedení hmyzu, odborně nazývané entomofágie, naprosto běžné již po tisíce let. Jedná se například o Afriku, Jižní Ameriku či Asii. Jedlý hmyz je zde nejen běžnou součástí jídelníčku, ale také vyhledávanou lahůdkou, kterou každý den konzumují miliony lidí po celém světě.

 

Hmyz je nutričně velmi bohatý, představuje zdroj vysoce kvalitních bílkovin, vitamínů, minerálních látek i dalších živin. Některé druhy jsou zároveň nízkokalorické, takže se hodí i do redukční diety. Chov hmyzu má pak své nesporné výhody. Oproti chovům jiných zvířat je poměrně nenáročný a levný, mimo jiné je méně náročný na prostor, využívání vody a orné půdy a méně zatěžuje prostředí emisemi skleníkových plynů. Hmyz má dále oproti jiným živočichům rychlý reprodukční růst a potřebuje poměrově výrazně méně krmiva. Vzhledem k tomu, že se hmyz obvykle konzumuje či zpracovává celý, nevzniká zde nevyužitelný odpad, jak je tomu u jiných zvířat. Díky těmto výhodám bývá hmyz také označován jako potravina budoucnosti. Podle některých prognóz se totiž očekává, že pro narůstající počet lidí nebude do budoucna dostatek masa a bude třeba hledat nové alternativní zdroje bílkovin, mezi které může právě hmyz patřit 1, 8-14.

 

 

Je pro nás konzumace hmyzu bezpečná?

 

Jak už vyplývá z výše uvedeného, tak ano. Vzhledem k tomu, že je hmyz řazen mezi nové potraviny, musela u něj být před schválením Evropskou komisí zjištěna bezpečnost. Navíc je v současnosti hmyz považován legislativou za hospodářské zvíře a jako takový může být kontrolován příslušnými orgány. Rozhodně není pravdou, že by na jídlo chovaný hmyz přenášel nějaké nemoci, jak se můžeme dočíst ve vášnivých diskuzích na sociálních sítích. Je to z toho důvodu, že chov hmyzu pro lidskou spotřebu má samozřejmě svá specifika a přísná pravidla. Kompletní požadavky na chov hmyzu podle Ministerstva zemědělství si můžete přečíst zde. Pokud tedy konzumujete hmyz či produkty z něj pocházející z oficiálních chovů, nemusíte se ničeho bát.

 

Přesto jsou mezi námi i tací, pro které konzumace hmyzu nemusí být vhodná. Stejně jako na většinu potravin i na hmyz můžete mít samozřejmě alergii. Ta je dle dostupných informací podobná alergii na korýše a lidé jí trpící by si tak měli dát pozor i na hmyz 5. Zda daná potravina obsahuje hmyz je často výrazně uvedeno na obalu jako součást marketingu. Zároveň vždy musí být konkrétní druh obsaženého hmyzu uveden ve složení, použit může být český i latinský název.

 

Jako problémová a pro lidi údajně nebezpečná látka bývá v neodborných zdrojích zmiňován chitin, ze kterého se skládá exoskelet (vnější kostra) mnoha druhů hmyzu. Přitom o chitinu víme již od 80. let, že má naopak mnoho zdravotních benefitů. Chitin je druhem nerozpustné vlákniny a hmyz je tak díky němu jediným zástupcem živočišné říše obsahujícím vlákninu. Chitin má tak velmi pozitivní vliv na naše trávení a střevní mikrobiom a může sloužit jako přírodní prebiotikum. Dále může dle provedených výzkumů chitin pomoci při hubnutí, zlepšuje kardiovaskulární zdraví a hojení ran, příznivě ovlivňuje náš imunitní systém a má antibakteriální účinky. Zároveň je chitin využíván a testován také pro použití v kosmetice, kde pomáhá snižovat tvorbu vrásek a stárnutí pokožky 8, 12, 15.

 

Dále také můžeme zpracované části hmyzu najít v potravinách ve formě přídatných látek (“éček”). Typickým příkladem je E120 neboli kyselina karmínová, která se získává ze sušených těl samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa a její barva je obvykle červená. Tuto přídatnou látku najdeme typicky v uzeninách 16.

 

 

Jak vlastně hmyz chutná?

 

Hmyz nemá nijak výraznou chuť, právě naopak. Proto se velmi často smaží či praží a chuť mu dodává až použité koření.

Pokud byste chtěli hmyz ochutnat, doporučujeme vyrazit v létě na některý z pořádaných food festivalů, kde se v posledních letech setkáte i s nabídkou různých druhů hmyzu. Dále nabízí jedlý hmyz i některé online obchody, kde ho pořídíte již zpracovaný určený rovnou ke konzumaci. Pražené cvrčky či červíky můžete chroupat jako snack místo oříšků či chipsů nebo je třeba přidat do těsta na sušenky a připravit tak originální cookies, kterými jistě zaujmete své návštěvy i na každé párty. A pokud si pro zatím netroufáte na ochutnávku hmyzu v celé jeho kráse, můžete vyzkoušet například cvrččí mouky nebo výrobky z ní.

 

 

Autor článku: Ing. Anna Keclíková

 

 

Zdroje:

  1. Approval of fourth insect as a Novel Food. In: Food Safety [online]. European Commission [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: https://food.ec.europa.eu/safety/novel-food/authorisations/approval-insect-novel-food_en
  2. OKAMURA, Tomio. Brouci a hmyz budou v běžných potravinách. YouTube [online]. 4.4.2023 [cit. 2023-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=LjHI092WRog&ab_channel=TomioOkamura-hnut%C3%ADSvobodaap%C5%99%C3%ADm%C3%A1demokracie
  3. ČTK. Dezinformace o hmyzu v jídle šíří i politici, ozvala se poškozená firma. IDNES.cz [online]. 23.4.2023 [cit. 2023-04-24]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dezinformace-o-hmyzu-v-jidle.A230423_110053_ekonomika_jan
  4. Moravský Čas. Ing Peter Staněk o konzumaci hmyzu. YouTube [online]. 1.4.2023 [cit. 2023-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=NWo2t9Dpo-g&ab_channel=Moravsk%C3%BD%C4%8Cas
  5. Řetězec Penny začal prodávat chléb s cvrččí moukou. Hmyzí chléb vyrábí Hradecká pekárna. In: Pekařské technologie [online]. Praha: ESMEDIA Interactive s.r.o. [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: https://www.pekarske-technologie.cz/retezec-penny-zacal-prodavat-chleb-s-cvrcci-moukou-hmyzi-chleb-vyrabi-hradecka-pekarna/
  6. HORÁČEK, Filip. Řetězce experimentují s hmyzem, je už v desítkách potravin. In: Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-retezce-experimentuji-s-hmyzem-je-uz-v-desitkach-potravin-229450
  7. Novel Food. In: Food Safety [online]. European Commission [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: https://food.ec.europa.eu/safety/novel-food_en
  8. STULL, V.J. Impacts of insect consumption on human health. Journal of Insects as Food and Feed [online]. 2021, 7(5), 695-713 [cit. 2023-04-19]. ISSN 2352-4588. Dostupné z: https://doi.org/10.3920/JIFF2020.0115
  9. RAHEEM, Dele, António RAPOSO, Oluwatoyin OLUWOLE, Maaike NIEUWLAND, Ariana SARAIVA a Conrado CARRASCOSA. Entomophagy: Nutritional, ecological, safety and legislation aspects. Food Research International [online]. 2019, 126 [cit. 2023-04-19]. ISSN 09639969. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.foodres.2019.108672
  10. AYENSU, Jessica, Reginald Adjetey ANNAN, Anthony EDUSEI a Herman LUTTERODT. Beyond nutrients, health effects of entomophagy: a systematic review. Nutrition & Food Science [online]. 2019, 49(1), 2-17 [cit. 2023-04-19]. ISSN 0034-6659. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/NFS-02-2018-0046
  11. BURDA, Alexandr. Entomofagie. Slezská univerzita v Opavě, 2020. Dostupné z: https://is.slu.cz/el/fpf/leto2020/ULGATLA014/Entomofagie.pdf?kod=UOUO196;lang=cs
  12. KADLČÁKOVÁ, Eva. Cvrčci i sarančata už se přidávají do sušenek či těstovin. Hmyz je podle potravinářů stravou budoucnosti: Rozhovor s Petrou Škvorovou, potravinářkou, která se zaměřuje na jedlý hmyz. In: Český rozhlas [online]. [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: https://budejovice.rozhlas.cz/cvrcci-i-sarancata-uz-se-pridavaji-do-susenek-ci-testovin-hmyz-je-podle-8813800
  13. NASEEM, Rimsha, Waqar MAJEED, Naureen RANA, Elmo KOCH a Muhammad NASEEM. Entomophagy: an innovative nutritional and economic navigational tool in race of food security. International Journal of Tropical Insect Science [online]. 2021, 41(3), 2211-2221 [cit. 2023-04-18]. ISSN 1742-7592. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s42690-020-00284-8
  14. Focus on the future: Meat of the future [online]. Německo: German Environment Agency, 2022 [cit. 2023-04-18]. ISSN 2363-832X. Dostupné z: https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/479/publikationen/focus_on_the_future_meat_of_the_future.pdf
  15. BROEK, Lambertus a Carmen BOERIU, ed. Chitin and Chitosan [online]. Wiley, 2019 [cit. 2023-04-19]. ISBN 9781119450436. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/9781119450467
  16. SILVA, Liliana J. G., Adriana R. S. PEREIRA, André M. P. T. PEREIRA, Angelina PENA a Celeste M. LINO. Carmines (E120) in coloured yoghurts: a case-study contribution for human risk assessment. Food Additives & Contaminants: Part A [online]. 2021, 38(8), 1316-1323 [cit. 2023-04-24]. ISSN 1944-0049. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/19440049.2021.1923820


blank

Rádi Vás přivítáme v našich
nutričních poradnách.

Moderní individuální nutriční poradenství na základě vědecky podložených postupů od vysokoškolsky vzdělaných profesionálů ve výživě. Bez extrémů a „zázračných” produktů k dlouhodobě udržitelným výsledkům!

Najdete nás:
Praha | Brno | Online

blank
blank