Aspartam

Jak naše tělo zpracovává umělé sladidlo Aspartam

“Věděli jste, že byl aspartam původně vyvinut jakožto bojová neurotoxická látka, která měla ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti pitím kontaminované vody?”

 

Tak přesně podobné reakce a HOAXY nás překvapily pod naším lednovým článkem pro Kalorické tabulky . Věděli jste, že například tento hoax o tom, že aspartam byl původně vyvinutý Pentagonem jako bojová látka, má na anglické Wikipedii dokonce i svoji vlastní stránku ?

 

Bohužel se není čemu divit, že je tento HOAX tak rozšířený, když za jeho šířením stojí celosvětově známý šarlatán dr. Mercola či v ČR prof. Strunecká, která je držitelkou anticeny Bludný balvan. Jak je to s aspartamem ve skutečnosti?

 

 Aspartam byl objeven v roce 1965 náhodou při hledání léku na žaludeční vředy, aspartam se skládá ze dvou biogenních aminokyselin – fenylalaninu a kyseliny asparagové, které se běžně vyskytují v přírodě i v lidském těle.

 

 Neexistují žádné důkazy o tom, že by se aspartam někdy nacházel na jakémkoliv seznamu bojových látek, tuto informaci od sebe navzájem přebírají a publikují konspirační weby bez jakýchkoliv důkazů.

 

 Používání aspartamu v potravinách je schváleno ve více než 90 zemích světa, přičemž se jedná o jedno z vůbec nejvíce otestovaných potravinových aditiv v historii a jeho zdravotní nezávadnost byla ověřována i na rozličných subpopulacích jako jsou např. diabetici, děti anebo dokonce i kojící ženy.

 

 Někteří šarlatáni rádi zdůrazňují, že se aspartam v lidském těle metabolizuje na malé množství toxického methanolu. Jenže ten vzniká přirozeně u každého z nás i po vypití ovocného džusu či rajčatové šťávy a to často i ve vyšším množství než po konzumaci nápoje obsahující umělé sladidlo aspartam. Pro srovnání – při vypití jedné sklenice rajčatového džusu v těle vznikne přibližně 6x více methanolu a při vypití sklenice pomerančového džusu přibližně 3x více methanolu než při vypití jedné sklenice dietní koly.

 

 A pokud jde o další metabolity aspartamu – kyselinu asparagovou a fenylalanin – každé jedno snědené vejce obsahuje 13x více kyseliny asparagové a každých 100 g snědeného masa přibližně 25x více fenylalaninu, než sklenice dietní koly s obsahem aspartamu.

 

Rádi bychom (asi po stopadesáté) velmi zdůraznili, že tímto NEDOPORUČUJEME pravidelné pití několika litrů dietních nápojů s umělými sladidly každý den, protože nadměrný příjem umělých sladidel se může negativně odrazit například na funkci střevního mikrobiomu. Pokud vám jde o celkově zdravý životní styl, měli byste určitě preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a k pití volit čistou vodu nebo jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj či kvalitní kávu. Přesto není černobílé a lživé démonizování umělých sladidel a aspartamu na místě. Pokud máte problém s nadváhou a obezitou a v dietním režimu si nedokážete odepřít sladkou chuť, můžete bez větších výčitek občas sáhnout po produktu s aspartamem, čímž vhodně snížíte celkový obsah kalorií ve stravě. Ať se nám to líbí nebo ne, v běžných dávkách je pro zdravé lidi aspartam bezpečný a ověřený a není to pro člověka „jed“, karcinogen ani bojová neurotoxická látka ovlivňující naše chování.

 

Náš velký článek o umělých sladidlech najdete zde na našem blogu, kde najdete i zdrojovou literaturu k uvedeným informacím: https://www.institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna/

 

Nedávno jsme tématu umělá sladidla věnovali celou epizodu našeho IMV Podcastu.

 


 

 

Pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení, moc Vám děkujeme.

 

 

 

Zdroje:

 

Beck, B., Burlet, A., Max, J.-P., & Stricker-Krongrad, A. (2002). Effects of long-term ingestion of aspartame on hypothalamic neuropeptide Y, plasma leptin and body weight gain and composition. Physiology & Behavior, 75(1-2), 41–47.

 

BUTCHKO, Harriett H., et al. Aspartame: review of safety. Regulatory Toxicology and Pharmacology, 2002, 35.2: S1-S93.

 

LIM, Unhee, et al. „Consumption of aspartame-containing beverages and incidence of hematopoietic and brain malignancies.“ Cancer Epidemiology and Prevention Biomarkers 15.9 (2006): 1654-1659.

 

MAGNUSON, B. A., et al. Aspartame: a safety evaluation based on current use levels, regulations, and toxicological and epidemiological studies. Critical reviews in toxicology, 2007, 37.8: 629-727.

 

TANDEL, Kirtida R. Sugar substitutes: Health controversy over perceived benefits. Journal of pharmacology & pharmacotherapeutics, 2011, 2.4: 236.

 

https://www.myfooddata.com

Menno Henselmans

Tags:


blank
blank
blank

Rádi Vás přivítáme v našich
nutričních poradnách.

Moderní individuální nutriční poradenství na základě vědecky podložených postupů od vysokoškolsky vzdělaných profesionálů ve výživě. Bez extrémů a „zázračných” produktů k dlouhodobě udržitelným výsledkům!

Najdete nás:
Praha | Brno | Online

blank