Aspartam

Jak naše tělo zpracovává umělé sladidlo Aspartam

 “Věděli jste, že byl aspartam původně vyvinut jakožto bojová neurotoxická látka, která měla ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti pitím kontaminované vody?” 🤔🤯

 

▶️ Tak přesně podobné reakce a HOAXY nás překvapily pod naším lednovým článkem pro Kalorické tabulky . Věděli jste, že například tento hoax o tom, že aspartam byl původně vyvinutý Pentagonem jako bojová látka, má na anglické Wikipedii dokonce i svoji vlastní stránku 😀 ?

 

▶️ Bohužel se není čemu divit, že je tento HOAX tak rozšířený, když za jeho šířením stojí celosvětově známý šarlatán dr. Mercola či v ČR prof. Strunecká, která je držitelkou anticeny Bludný balvan. Jak je to s aspartamem ve skutečnosti?

 

 Aspartam byl objeven v roce 1965 náhodou při hledání léku na žaludeční vředy, aspartam se skládá ze dvou biogenních aminokyselin – fenylalaninu a kyseliny asparagové, které se běžně vyskytují v přírodě i v lidském těle.

 

 Neexistují žádné důkazy o tom, že by se aspartam někdy nacházel na jakémkoliv seznamu bojových látek, tuto informaci od sebe navzájem přebírají a publikují konspirační weby bez jakýchkoliv důkazů.

 

 Používání aspartamu v potravinách je schváleno ve více než 90 zemích světa, přičemž se jedná o jedno z vůbec nejvíce otestovaných potravinových aditiv v historii a jeho zdravotní nezávadnost byla ověřována i na rozličných subpopulacích jako jsou např. diabetici, děti anebo dokonce i kojící ženy.

 

 Někteří šarlatáni rádi zdůrazňují, že se aspartam v lidském těle metabolizuje na malé množství toxického methanolu. Jenže ten vzniká přirozeně u každého z nás i po vypití ovocného džusu či rajčatové šťávy a to často i ve vyšším množství než po konzumaci nápoje obsahující umělé sladidlo aspartam. Pro srovnání – při vypití jedné sklenice rajčatového džusu v těle vznikne přibližně 6x více methanolu a při vypití sklenice pomerančového džusu přibližně 3x více methanolu než při vypití jedné sklenice dietní koly.

 

 A pokud jde o další metabolity aspartamu – kyselinu asparagovou a fenylalanin – každé jedno snědené vejce obsahuje 13x více kyseliny asparagové a každých 100 g snědeného masa přibližně 25x více fenylalaninu, než sklenice dietní koly s obsahem aspartamu.

 

▶️ Rádi bychom (asi po stopadesáté) velmi zdůraznili, že tímto NEDOPORUČUJEME pravidelné pití několika litrů dietních nápojů s umělými sladidly každý den, protože nadměrný příjem umělých sladidel se může negativně odrazit například na funkci střevního mikrobiomu. Pokud vám jde o celkově zdravý životní styl, měli byste určitě preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a k pití volit čistou vodu nebo jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj🍵 či kvalitní kávu☕️. Přesto není černobílé a lživé démonizování umělých sladidel a aspartamu na místě. Pokud máte problém s nadváhou a obezitou a v dietním režimu si nedokážete odepřít sladkou chuť, můžete bez větších výčitek občas sáhnout po produktu s aspartamem, čímž vhodně snížíte celkový obsah kalorií ve stravě. Ať se nám to líbí nebo ne, v běžných dávkách je pro zdravé lidi aspartam bezpečný a ověřený a není to pro člověka „jed“, karcinogen ani bojová neurotoxická látka ovlivňující naše chování.

 

🥤 Náš velký článek o umělých sladidlech najdete zde na našem blogu, kde najdete i zdrojovou literaturu k uvedeným informacím: https://www.institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna/

 

 

▶️ Pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení💻📱 , moc Vám děkujeme 🙂

 

 

 

Zdroje:

 

Beck, B., Burlet, A., Max, J.-P., & Stricker-Krongrad, A. (2002). Effects of long-term ingestion of aspartame on hypothalamic neuropeptide Y, plasma leptin and body weight gain and composition. Physiology & Behavior, 75(1-2), 41–47.

 

BUTCHKO, Harriett H., et al. Aspartame: review of safety. Regulatory Toxicology and Pharmacology, 2002, 35.2: S1-S93.

 

LIM, Unhee, et al. „Consumption of aspartame-containing beverages and incidence of hematopoietic and brain malignancies.“ Cancer Epidemiology and Prevention Biomarkers 15.9 (2006): 1654-1659.

 

MAGNUSON, B. A., et al. Aspartame: a safety evaluation based on current use levels, regulations, and toxicological and epidemiological studies. Critical reviews in toxicology, 2007, 37.8: 629-727.

 

TANDEL, Kirtida R. Sugar substitutes: Health controversy over perceived benefits. Journal of pharmacology & pharmacotherapeutics, 2011, 2.4: 236.

 

https://www.myfooddata.com

Menno Henselmans



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.