Dělená strava: Nesmysl nebo opravdu funkční dieta?

Pokud jste se někdy v životě snažili shodit hmotnost, zřejmě jste již narazili na styl stravování, který rozděluje potraviny do několika skupin – některé potraviny se podle základních principů tohoto výživového stylu spolu smí kombinovat a některé kombinace jsou naopak zakázány. Tento výživový styl se označuje jako dělená strava a mezi jeho velké zastánce a popularizátory v České republice patří například kontroverzní herečka Lenka Kořínková.

 

Nicméně princip dělené stravy je mnohem starší a můžeme o něm najít informace již z 20. let minulého století. Za tvůrce tohoto systému se považuje americký lékař William Howard Hay, který jako první rozdělil potraviny do 3 skupin – kyselé, zásadité a neutrální. Mezi kyselé potraviny patří například maso, ryby a mléčné výrobky; zásadité potraviny jsou potom bohaté na sacharidy (rýže, brambory, obiloviny). Je nutno však hned na úvod poznamenat, že toto rozdělení nesouvisí s chemickým/vědeckým pohledem na problematiku kyselin, zásad a obecně i pH. Podle Haye ovoce a zelenina vytváří zásadité konečné produkty metabolismu, zatímco zpracované potraviny bohaté na bílkoviny vytváří kyselé prostředí. Doporučoval tak např. nekombinovat sacharidy, které podle něj potřebují alkalické prostředí, s kyselými potraviny apod. Tyto jednotlivé chody s obsahem pouze kyselých nebo naopak jen zásaditých potravin doporučoval oddělit intervalem 4 – 4,5 hod mezi jejich konzumací.1 

 

Ve 30. letech minulého století se jeho dieta stala velmi populární a dokonce mnoho restaurací začalo nabízet jídla dle zásad dělené stravy („Hay-friendly menus“). Je nutné podotknout, že tento výživový styl byl již ve své době kritizován odbornými autoritami jako je např. vědecký žurnál americké lékařské asociace (JAMA) a doktor Hay byl dokonce označen, že šíří fámy o výživě.2 To však nebránilo mnoha dalším osobnostem, aby tuto dietu dále propagovali; někteří z nich dokonce přišli se svými upravenými variantami dělené stravy (Kensigton dieta, Beverly Hills dieta atp.). Jak je to tedy s touto dietou doopravdy? Zakládá se tento výživový styl na vědecky podložených informacích nebo jde jen o další mýtus?

 

 

NÁŠ TRÁVICÍ TRAKT JE UZPŮSOBEN K TRÁVENÍ KOMPLEXNÍ POTRAVY

 

Je pravdou, že náš organismus je velmi dobře vybaven pro trávení komplexní potravy, která obsahuje sacharidy, tuky i bílkoviny, takže není nutné příjem potravin nějakým způsobem dělit. Je to díky tomu, že naše exokrinní žlázy jako je např. pankreas (slinivka břišní) nebo slinné žlázy produkují rozličné enzymy, které mají schopnost štěpit složité makromolekuly na menší části, které následně dokážeme vstřebat (absorpce). Příkladem může být trávení bílkovin, které jsou v trávicím traktu proteázami a peptidázami rozštěpeny na menší části – na jednotlivé aminokyseliny a krátké peptidy, které potom můžeme vstřebat do krve.

 

Tím, že máme různé enzymy, které jsou po konzumaci sekretovány současně a každý enzym je specializovaný na trávení jiných složek potravy, nemusíme se opravdu obávat, že by složené jídlo za normálních okolností nějak tento proces trávení narušilo. Náš organismus je totiž komplexní systém schopný „multitaskingu“ a obvykle v něm chemické reakce neprobíhají zcela odděleně. Dokonce se ukazuje, že i když přijmeme převážně sacharidové jídlo, v našem trávicím traktu současně dojde také k vyloučení proteáz a lipáz, které tráví bílkoviny a tuky.

 

Kombinace různých makro i mikronutrientů a dalších látek v potravě navíc může být výhodou. Pokud například zkombinujeme červené maso se zeleninou, vláknina a fytonutrienty v zelenině zde budou mít určitý ochranný efekt. Dojde například k omezení absorpce cholesterolu po požití tohoto komplexního jídla.3 Když zkombinujeme bílkoviny společně se sacharidy, můžeme tím podpořit resyntézu glykogenu; stejně tak tuk v potravě nám pomůže cítit se déle sytí anebo dokáže snížit, respektive prodloužit, glykemickou odpověď na toto složené jídlo.4,5

 

Navíc jednotlivé makronutrienty za běžných okolností v potravinách nemůžeme oddělit. I například běžná zelenina bude obsahovat malé množství bílkovin nebo vnitřní orgány (zejména játra) mohou obsahovat sacharidy ve formě glykogenu.

 

 

KOMBINACE POTRAVIN VÝRAZNĚ NEOVLIVŇUJE PH V NAŠEM TRÁVICÍM SYSTÉMU

 

Acidobazická rovnováha je v našem těle velmi dobře regulována a náš trávicí systém není výjimkou. Kyselé prostředí v žaludku je ovlivňováno produkcí kyseliny chlorovodíkové (HCl) a za fyziologických okolností nemůže dojít k tomu, abychom potravou změnili pH takovým způsobem, aby to následně narušilo trávení živin (např. bílkovin). Ku příkladu úloha enzymu pepsinu na trávení bílkovin v žaludku, který potřebuje pro svoji funkci kyselé prostředí, je zhruba jen 10 – 15 %.6 Takže teoreticky, i pokud bychom dokázali negativně ovlivnit pH v žaludku, bílkoviny se následně stejně stráví v tenkém střevě, což nám dokazují i případy pacientů po gastrektomii, jimž chybí žaludek a i přesto většina z nich netrpí proteinovou malnutricí.7 Je to díky tomu, že dominantní úlohu v trávení bílkovin má především začátek tenkého střeva (duodenum) a zde působící pankreatická šťáva. Správné pH v tenkém střevě je potom velmi striktně udržováno produkcí zásaditého bikarbonátu.

 

Na druhou stranu ve specifických případech jako je např. gastroezofageální reflux (GER) má smysl sledovat, jak určité potraviny nebo nápoje mohou ovlivnit produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Někomu při refluxu totiž může vadit např. káva, která může ovlivnit produkci HCl a tím zvyšovat pravděpodobnost negativních symptomů jako je například „pálení žáhy“ neboli pyrózy.8

 

 

CO ŘÍKAJÍ NA DĚLENOU STRAVU STUDIE?

 

Efektivitou dělené stravy v kontextu redukce hmotnosti se zabývali výzkumníci v roce 2000, kdy rozdělili 54 obézních participantů na dvě skupiny. První skupina přijímala vyváženou stravu, kde kombinovala mezi sebou všechny makroživiny. Druhá skupina se přitom stravovala dle zásad dělené stravy. Obě diety byly izokalorické, respektive obsahovaly stejný počet kalorií a také bylo vyrovnáno množství bílkovin v obou skupinách (25 % z CEP).9

Po 6 týdnech kontrolovaného dietního režimu v nemocničních podmínkách shodily obě skupiny srovnatelné množství tělesné hmotnosti. Skupina s vyváženou stravou dokonce redukovala více hmotnosti (7,5 kg vs. 6,2 kg), nicméně tento rozdíl nebyl statisticky významný. Autoři tedy jejich výsledky shrnují, že dělená strava nepřináší žádné výhody v oblasti redukce hmotnosti či tělesného tuku oproti konvenčním redukčním postupům.9

 

 

MÝTY A PROPAGACE DĚLENÉ STRAVY VE VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍCH

 

Svědky propagace dělené stravy a dalších nesmyslů (dokonce i z úst diplomovaných nutričních terapeutek) jsme mohli v nedávné době být i v pořadu „Máte slovo s M. Jílkovou“ na ČT1. V tomto díle, který se vysílal živě 7. 1. 2021, vystoupila i propagátorka dělené stravy L. Kořínková, která na prodeji svých knih o dělené stravě vydělala dle některých zdrojů miliony korun.10,11 O její odbornosti a znalostech lékařské fyziologie nebo výživy, které vedly podle odhadů až ke tři čtvrtě milionu prodaným výtiskům knih, se můžete přesvědčit sami níže.

 

 

 

Volný přepis částí diskuze v pořadu Máte slovo s M. Jílkovou (7. 1. 2021):

 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/221411030520001/

 

 

#1
Kořínková: „Já jsem si todle, tu svoji metodu, vymyslela sama. Já jsem si ji sama postavila. Já jsem se nezajímala o vo enzymy a vo vitamíny. Mě to nezajímalo, pro mě bylo podstatný, jestli je mi dobře a když jsem zjistila, že to funguje, já jsem si to vymejšlela asi 20 let a víceméně, že jsem to tady vydala knižně, to byla spíš náhoda.“

 

#2
Kořínková: „Já necvičim vůbec, já nesnášim sporty.“

 

#3
Jílková: „Ať toto uzavřeme. Jak si mám dát tedy ten knedlík s vepřovym a zelí? Dohromady nebo?“

Kořínková: „No dohromady samozřejmě, ale musíte si ho udělat bez lepku a musíte prostě určité suroviny vyměnit.“

Jílková: „Které?“

Kořínková: „Mouku klasickou vyměníte za bezlepkovou. Vejce tam nedáte celý, ale to dáte sušený a tím pádem se to neváže. A tím pádem ten knedlík, ta bezlepková mouka se prostě neváže s tim masem. Ale to platí jenom pro moji metodu. Mně je jedno co si o tom svět myslí. Pro mě je podstatný, jestli to funguje a když jsem zjistila, že to funguje, tak to prostě dělám.“

Cajthamlová: „A co se neváže na co?“

Kořínková: „Nevim, to neni podstatný. Prostě se to neváže.“

Cajthamlová: „Vy věříte, že se to neváže?“

Kořínková: „Já si to nevěřim, já takhle jim 28 let a je to evidentně vidět, žejo.“

 

#4
Jílková: „Proč jste měla dřív problémy a teď je nemáte?“

Kořínková: „Protože jsem dřív jedla úplně nesmyslně, špatně. Všechno jsem matlala dohromady jako to dělaj lidi a tím pádem mi bylo zle. Tak já jsem si řekla, tak já to zkusím dělit, protože samozřejmě těch dělených strav existuje mnoho že jo – asi 6 nebo 7 takových hodně známých. Tak jsem na to koukla, řekla jsem si to se mi líbí, to mě zajímá a ještě jsem si to dodělala podle svýho. Vono to fungovalo a víc jsem o tom nepřemýšlela, proč to funguje, to je přece jedno.“

 

#5

Jílková: „Co třeba brambory?“

Náměstková: „No, brambory jsou dobrá potravina, určitě je jezte.“

Jílková: „Ale v kolik hodin tedy?“

Náměstková: „No, jsou na oběd! Je to silně sacharidová potravina. Jestliže ji dáte v době odpolední a večerní, sacharid jde odpoledne a večer kompletně do uložení. To znamená, jestliže dáte takovouhle surovinu, zkazíte si celodenní práci.“

Jílková: „No a mrkev?“

Náměstková: „Ta je taky silně sacharidová. Takže ta večer taky by neměla zrovna být použita.“

 

 

 

ZÁVĚR

 

Principy dělené stravy a obecně i kombinování jídel dle jejich „kyselosti“ nebo „zásaditosti“ nejsou založeny na vědecky podložených důkazech. Nejsou také známy žádné unikátní benefity této diety, ale naopak dělená strava může být přehnaně zatěžující a dlouhodobě neudržitelná. V extrémních případech může vést až k poruchám příjmu potravy.

 

Zůstaňte také kritičtí k informacím, které slyšíte v médiích. Bohužel i lidé s oficiálním vzděláním ve výživě nebo populární autorky knih se stovkami tisíc prodaných kusů se mohou mýlit anebo dokonce mohou i cíleně šířit dezinformace a přispívat tím k informačnímu chaosu ve výživě.

 

Pokud Vás zajímá, jak fungují redukční diety, můžete si přečíst naše starší články a nezapomínejte, že opravdu efektivní dieta se nemusí nijak jmenovat!

 

Jaké redukční diety skutečně fungují?

Co je opravdu důležité pro hubnutí?

Zdroje:

 

  1. HAY, William Howard; ALSAKER, Rasmus. Health via food. Harrap, 1934.
     
  2. Bureau of Investigation. JAMA. 1933;100(8):595–597. doi:10.1001/jama.1933.02740080059028
     
  3. VUKSAN, Vladimir, et al. Viscosity rather than quantity of dietary fibre predicts cholesterol-lowering effect in healthy individuals. British Journal of Nutrition, 2011, 106.9: 1349-1352.
     
  4. VAN LOON, Luc JC, et al. Maximizing postexercise muscle glycogen synthesis: carbohydrate supplementation and the application of amino acid or protein hydrolysate mixtures. The American journal of clinical nutrition, 2000, 72.1: 106-111.
     
  5. MOGHADDAM, Elham; VOGT, Janet A.; WOLEVER, Thomas MS. The effects of fat and protein on glycemic responses in nondiabetic humans vary with waist circumference, fasting plasma insulin, and dietary fiber intake. The Journal of nutrition, 2006, 136.10: 2506-2511.
     
  6. Human digestive system – Proteins | Britannica. Encyclopedia Britannica | Britannica [online]. Copyright ©2021 Encyclop [cit. 24.01.2021]. Dostupné z: https://www.britannica.com/science/human-digestive-system/Proteins
     
  7. BRADLEY 3RD, E. L., et al. Nutritional consequences of total gastrectomy. Annals of surgery, 1975, 182.4: 415.
     
  8. WENDL, B., et al. Effect of decaffeination of coffee or tea on gastro‐oesophageal reflux. Alimentary pharmacology & therapeutics, 1994, 8.3: 283-287.
     
  9. GOLAY, A., et al. Similar weight loss with low-energy food combining or balanced diets. International journal of obesity, 2000, 24.4: 492-496.
     
  10. [online]. Copyright © eXtra.cz [cit. 24.01.2021]. Dostupné z: https://www.extra.cz/lenka-korinkova-slavi-64-holka-z-porcelanu-zazila-stesti-ostudu-kvuli-alkoholu-i-neveru
     
  11. [online]. Copyright © 2001 [cit. 24.01.2021]. Dostupné z: https://www.ahaonline.cz/clanek/malery/75579/lenka-korinkova-vydelavala-miliony-ale-ted-nema-ani-korunu.html
     

 

Tags:


Nedávno proběhl již 3. ročník
Mezinárodní konference Moderní Výživy!

Pořiďte si přístup ke kompletnímu záznamu konference (po neomezenou dobu).
Čeká Vás bohatý program v podání 8 řečníků ze 4 zemí.

blank

Hlavním cílem konference je přinést vědecky podložené informace o výživě od odborníků srozumitelnou formou pro širokou veřejnost. Na konferenci se za jeden den dozvíte evidence-based informace z různých oblastí výživy od špičkových odborníků z ČR, ze Slovenska, Irska i USA, které najednou nikde jinde neuslyšíte!