Co byste rozhodně měli vědět, pokud trpíte bolestmi zad

Nacházíme se v 2. dekádě 21. století a přesto stále koluje o jedné z nejčastějších civilizačních nemocí mnoho představ, mýtů, dezinformací a polopravd vytržených z kontextu, a to jak mezi laickou, tak i odbornou veřejností. Jedná se o bolesti dolních zad, které někdy během života postihnou nejméně 80 % z nás všech. Přestože se jedná o druhý nejčastější důvod, proč pacienti navštěvují lékaře, nedostává se jim stále adekvátní pozornosti nejen z hlediska informovanosti, ale bohužel také i léčby. Tuto rozsáhlou problematiku si v následujících odstavcích stručně rozebereme a objasníme.

 

 

Naprostá většina bolestí je ‚‚nespecifická‘‘

 

Bolesti dolních zad lze dělit do 3 kategorií. Ty, které jsou na podkladě vážného onemocnění, jsou naštěstí velmi vzácné a týkají se maximálně pouhých 2 % případů. Dalších 5 až 10 % připadá na postižení nervových kořenů, například vlivem notoricky známého výhřezu ploténky. Drtivá většina, tedy cca 90 % všech případů bolestí dolních zad, ovšem nemá na rozdíl od předchozích 2 kategorií přesně stanovitelnou příčinu. Proto je s pokorou nazýváme jako ‚‚nespecifické‘‘. Ne že by příčina neexistovala, ale roli zde hraje více faktorů, které mezi sebou vzájemně interagují.

 

Co to znamená?  Například, u mnoha lidí se najde nějaký výhřez ploténky, který nedělá žádné obtíže. Nicméně pokud přidáme další stresovou zátěž, třeba v podobě dlouhé cesty autem, práce v předklonu nebo zdvihu břemene z nevýhodné pozice, mohou se bolesti projevit. Obvykle se však nejedná pouze o fyzické stresory, ale přidávají se i psychosociální a biochemické.  Je tedy spousta různých problémů, které se kupí, prohlubují, propojují a vytváří nové. Tak třeba velmi zásadní roli pro vznik a rozvoj nespecifických bolestí dolních zad má nedostatek kvalitního spánku, nadváha, depresivní a úzkostné poruchy, chronický psychický stres, infekční onemocnění, sociální izolace a tak dále. Čím více těchto problémů, tím větší riziko vzniku nebo zhoršení vnímání bolesti.

 

 

Jak vážná bolest je opravdu vážná?

 

Bolest obecně je vždy individuální a subjektivní: nelze ji objektivně měřit, či porovnávat. Zvláště u nespecifických bolestí dolních zad platí, že bolest pociťovaná jedincem rozhodně neodpovídá objektivnímu nálezu, například z magnetické rezonance. Na jedné straně může být bolest zad tak ukrutná, že znemožní jakékoliv běžné činnosti, ale přitom se nejedná o nic vážného ani dlouhodobého. Na straně druhé stojí mírná, plíživá bolest, se kterou se dá zcela normálně fungovat; ta ale přitom může být příznakem vážného onemocnění. Proto je vždy nutné hlídat varovné příznaky, neboli ‚‚červené praporky‘‘.

 

Vezměme si jako příklad tragický příběh Andyho Whitfielda, ztvárnitele legendárního seriálového Spartaka, u kterého začínalo nádorové onemocnění právě plíživou bolestí dolních zad. Ta byla přisuzována intenzivnímu tréninku v posilovně. Úbytek tělesné hmotnosti, který je jedním z varovných příznaků, se ovšem jevil jako žádoucí účinek stravovacího a cvičebního režimu.

 

 

Úzkostný terapeut = úzkostný pacient

 

Přestože Andyho potkal ten nejhorší scénář, tak znovu opakujeme, že se skutečně jedná o raritu. Problémy pramenící z vážných onemocnění jsou skutečně vzácné a zkušený lékař nebo fyzioterapeut by měl být schopen je poměrně snadno vyloučit. Jakmile panuje jistota, že se jedná o nespecifické bolesti, není třeba dále panikařit a mít nepřiměřené obavy, ať už z pohybu, fyzické zátěže, chladného vzduchu, sezení s kulatými zády nebo dokonce ze spaní bez polštáře mezi koleny. Je zcela nežádoucí dělat z pacienta lazara a podrobovat ho zbytečným vyšetřením, které působí jako nocebo a prodlužují rekonvalescenci. Naopak, zapotřebí je racionálně nastavený plán s progresivním zatěžováním.

 

 

Co představuje vhodnou léčbu?

 

Způsobů, jak léčit bolesti zad se nabízí opravdu mnoho, ale ne všechny lze řadit mezi racionální postupy. Rozlišujeme, jaké metody jsou vědecky podložené, jakou mají účelnost a produktivitu, jak jsou specifické, do jaké míry se u nich uplatňuje placebo efekt a podobně.

 

Operační léčba se provádí výhradně u některých zlomenin, výhřezů meziobratlových plotének s prokazatelným, konzervativně neléčitelným útlakem nervových kořenů a dále u viscerálních a nádorových onemocnění. Své místo má rovněž farmakoterapie, zvláště u nezvladatelných bolestí. Uplatnění nalezneme také u prostředků fyzikální terapie (masáže, sauna, vířivka atp.). Nicméně, zcela zásadní roli hraje při léčbě nespecifických bolestí dolních zad komplexní úprava životního stylu na několika úrovních. Jedná se nejen o zlepšení spánkových a stravovacích návyků, edukaci a správný mindset, léčbu přidružených onemocnění, ale zvláště o úpravu pohybového režimu.

 

 

Bohužel, v reálné praxi to bývá obvykle tak, že dochází k nadužívání léků proti bolesti a pasivních procedur. Velmi časté schéma rehabilitační léčby bolestí zad spočívá v přiložení nahřátého obkladu a následné masáži. To, v lepším případě, přináší pouze krátkodobou úlevu a mělo by být zařazeno spíše jako okrajový doplněk ucelené léčby. Pokud tedy již delší dobu zápasíte s bolestmi dolních zad a máte pocit, že se vám nedostává adekvátní péče, bude potřeba něco změnit. To něco bude změna přístupu k onemocnění; přechod z role pasivního pacienta, který čeká na zázrak, do role aktivního spoluúčastníka léčby.

 

Autor článku: Bc. Pavel Křivan (autor e-booku Nespecifické bolesti dolních zad)

 

 

Více informací o tom, jak se s nespecifickými bolestmi dolních zad vypořádat, můžete nalézt také v naší elektronické publikaci, která obsahuje přes 200 stran textu, 42 infografik a 150 návodných fotek provedení cviků.

 

Do konce týdne můžete pořídit e-book s 20% slevou. Využijte při nákupu tento slevový kód:  OBS254NZB8

——–

blank



Buďte první komu dáme přednostně vědět o nových článcích.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru ↓

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

blank